V městské aglomeraci kolem polských Katovic žijí asi čtyři miliony lidí. Průmyslové souměstí tady vyrostlo hlavně díky černouhelným dolům. Města Gliwice, Bytom, Zabrze, Chorzów, Katowice a Sosnowiec vzájemně prorůstají. Mají mimo jiné společnou tramvajovou síť a také místo, které dává jejich obyvatelům už skoro půl století zapomenout, že žijí nad podzemní zásobárnou uhlí - park vzniklý na důlních haldách.

"Je to 600 hektarů zeleně, místo určené pro odpočinek a zábavu. Ještě v padesátých letech tady byly jen haldy hlušiny, důlní propadliny a smetiště," vypráví o historii zrodu zeleného ostrova uprostřed uhelné pánve Jaroslaw Kacprzyk z tiskového oddělení Chorzówského parku.

Místo, kde měla vzniknout zelená oáza Slezska, leželo na kraji Katovic. Administrativně bylo ale začleněno do katastru sousedního Chorzówa. To aby se vylepšily ekologické statistiky. Právě Chorzów na tom byl totiž v množství spadu uhelného popílku nejhůř. Ročně se v centru města na jednom čtverečním kilometru usadily 92 tuny prachu. Chorzówský park tedy, řečeno slovy básníka, povstal jak bájný Fénix z vlastního popela. Na plochu parku bylo navezeno půl milionu metrů krychlových zeminy. Vytvořila se tak 25 centimetrů vysoká vrstva, na které se dal vysadit les i růžová zahrada s 30 tisíci růží. Duchovním otcem Chorzówského parku byl tehdejší slezský vojvoda - něco jako náš krajský hejtman - pedant a puntičkář, generál Jerzy Zietek.

"Generál tolik miloval svůj park, že byl schopen sem na staveniště přijet brzy ráno, dříve, než kdokoli přišel do práce. Zkontroloval stav prací a zapsal si, co je v nepořádku. V sedm ráno si nechal nastoupit stavbyvedoucí, aby podali hlášení. Ti mu řekli, že všechno jde podle plánu a že park roste do krásy. Generál Zietek vytáhl svůj obávaný notes a popořádku vyjmenoval, jaké nešvary při ranní obchůzce objevil. Všichni se generála báli a obávaná byla i jeho hůl, kterou ukazoval na vady a nedodělky v parku," cituje vyprávění pamětníků Jaroslaw Kacprzyk.

Mezi ty, kteří chodí do Chorzówského parku od jeho počátku, patří i paní Maria a pan Theofil. On dokonce v parku sázel první stromy. Vzpomínají, že park si vlastně všichni Slezané postavili za vlastní příspěvky. "Celé Slezsko na to dávalo peníze," říká paní Maria. "No ano, strhávali nám všem asi jedno nebo dvě procenta z platu," doplňuje ji pan Theofil. "Ale bylo to dobré, protože dnes aspoň máme kam vyjít z města," libuje si pan Theo.

Díky pečlivosti a přísnosti generála Jerzyho Zietka vzniklo na rozhraní Katovic a Chorzówa něco, co nemělo ve své době v Evropě obdoby. Uprostřed aglomerace plné šachet a pásových dopravníků převážejících uhlí vyrostl les, ve kterém se zabydleli zajíci a srnky. V něm byla postavena observatoř a první, dnes jedno ze tří polských planetárií. Koupaliště se sedmi bazény a umělým vlnobitím, veslařský kanál, stadion pro 120 tisíc diváků, skanzen lidové architektury, rosarium, jediný polský stálý lunapark, několik stylových restaurací a barů a také zoologická zahrada.

"Chorzówský park je tak obrovský a plný lákadel, že se v něm dají strávit celé dva dny. Vstup do samotného parku je přitom bezplatný a je otevřený ve dne i v noci. A kdyby se v něm náhodou někdo ztratil, má možnost se zase najít podle řady orientačních tabulí rozesetých po celém parku," říká můj průvodce Jaroslaw Kacprzyk a dodává: "V parku je bezpečno, takže když budete chtít, můžete se u nás klidně ztrácet třeba každý den. Jste srdečně zváni!"