43
vychází 14. 10. 2002

Zpět na obsah         

Tipy
Českého rozhlasu


Sobota 26. 10. 2002 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 20.00 hodin

Dalibor v nahrávce Jaroslava Krombholce

Vilém PřibylTřetí Smetanova opera Dalibor (1868) překvapila po slunné Prodané nevěstě chmurnou atmosférou pozdně gotického příběhu a neobyčejnou vášnivostí citu. Smetanovi nabídl libreto Josef Wenzig, který sice česky cítil, ale byl německy vychován a v německém jazyce psal. Jeho text přeložil Ervín Špindler, aby mohl Smetana komponovat na verše v češtině.

Hrdina, podle něhož je opera pojmenována, se vyskytuje v kronice Viktorina Kornela ze Všehrd a pak v Palackého Dějinách národu českého. Je to statečný rytíř, který se ujme utiskovaného lidu a je za to královskou mocí odsouzen v roce 1498 k smrti. Wenzig učinil Dalibora středem příběhu, v němž sehraje důležitou roli sestra zabitého ploskovického purkrabího Milada. Tato citově vášnivá žena se změní během jediné scény - stačí jí na to pouhých 22 minut - z mrazivé mstitelky v milující, oddanou bytost, která pronikne do vězení v přestrojení za hocha a pokusí se Dalibora osvobodit.

Její plán selže na osudné chybě: dříve než Dalibor unikne z cely, dostane žalářník, který se domnělého chlapce ujal, děkovný lístek s penězi - a tím je lest předčasně prozrazena. Naši vlastenečtí buditelé ještě naivně věřili v neúplatnost českého národa. Hlavním motivem Smetanova díla je Daliborova touha uniknout z vězení a vypořádat se po právu se svými nepřáteli. Byla to zjevná alegorická narážka na tehdejší politickou situaci a Daliborova píseň o svobodě působila na tehdejší české posluchače jako zřetelný protest proti rakouskému útlaku a arogantnímu poručníkování.

Smetanova Dalibora uslyšíme v nahrávce Jaroslava Krombholce z roku 1967, kdy titulní roli ztvárnil Vilém Přibyl a jeho oddanou družkou byla Naděžda Kniplová (Milada). Na snímku je rovněž zachycen hlas Hany Svobodové-Janků v postavě Jitky.

IVAN RUML