47
vychází 11. 11. 2002

Zpět na obsah         

Televize
a film

TV TIPY

Pondělí 18. 11. 2002 ČT 2 - 20.00 hodin

Válečná tajemství (8/13)

Vietnam: Úder Alfa

Američané dosáhli na vietnamském bojišti řady úspěchů, které však byly často promarněny, protože chyběla strategická vize a koncepce války. Letecká válka stála Američany polovinu celkových válečných výdajů. Navzdoy tomu letecké akce přinesly jen částečný úspěch a nestaly se rozhodujícím faktorem vietnamské války. Byl to důsledek chybné strategie politiků ve Washingtonu.

Úterý 19. 11. 2002 ČT 2 - 21.15 hodin

Zázraky na slovenské dědině

Původem slovenského, nyní však v Čechách žijícího režiséra Juraje Jakubiska těžce postihla nepřízeň mocných. Nejprve byl - ve druhé půli 60. let - vyzdvižen jako jeden z nejnadějnějších tvůrců své generace, aby se vzápětí dočkal odsuzujícího prokletí. Režisér pak měl nadlouho zakázánu samostatnou režijní tvorbu, a když byl konečně omilostněn, musel se spokojit s adaptováním leckdy sporných cizích předloh. Přesto i za takových podmínek dokázal vnést své osobité vidění, opírající se o složité předivo fantaskních prvků. K jeho nejvýznamnějším projektům patří rozsáhlý společenský epos Tisícročná včela (1983). Kromě verze pro kina vznikl i čtyřdílný televizní seriál, nyní uváděný na ČT.

Minulost mezi mytologií a ideologií - v hlavní roli Jozef KronerBohužel jen v první polovině příběhu směl Jakubisko naplno rozpoutat orgie své bohaté obrazotvornosti. S rozverným i moudrým staříkem Martinem Pichandou (Jozef Kroner) jako by do vyprávění vcházela silně stylizovaná realita, odpovídající lidovým vyprávěnkám, polopohádkovým zkazkám, které zůstávají svědectvím o stavu ještě ideálním a svého druhu rajském. Odpovídá tomu upřednostňování některých barev ve scénách vizí, nezvyklé figurální kompozice se vznášejícími se drobnými předměty, bizarní jevy, jakými jsou barevný déšť či padání žab, děvčátko s pochodní přecházející můstek v mlžném ranním oparu. Jakýmsi průběžně opakovaným motivem se stává "odvěkost" a věčnost slovenského národa, symbolizované v jedné z vizí ohromnou včelí matkou.

Střídají se okamžiky vážné s humornými, do groteskních výjevů milostných hrátek náhle vpadá tragicky končící láska, do dětského dovádění osudově zasahuje zbloudilá kulka. Mění se žánrové naladění uvnitř téže sekvence, jak dokládá zejména Pichandův pohřeb, jehož smuteční důstojnost se na kluzkém svahu změní v nenadálou grotesku. Avšak okázalý rozjezd nebyl doveden do konce, Jakubisko se poznenáhlu smiřuje s plakátovitou revoluční rétorikou. S rušivou patetičností líčí, jak se mezi Pichandovy syny vkrádají třídní rozdíly, jak vedle přizpůsobivého služebníka buržoazie roste bojovník za sociální spravedlnost, jenž si s trpkostí uvědomuje, že někdejší venkovská pospolitost patří nezvratně minulosti.

Tisícročná včela názorně dokládá, jak režisér zápolil o právo uplatnit své osobité vidění. Prosadil je, avšak za cenu těžkých ústupků, zaplatil je přijetím politicky žádoucí "historické perspektivy", jakkoli právě ji dnes budeme vnímat jako cosi panptikálního a bezmála směšného. Ale přes tuto rozlomenost zůstává Jakubiskova epopej stále podnětným a fascinujícím uměleckým počinem.

JAN JAROŠ

Středa 20. 11. 2002 ČT 2 - 20.00 hodin

Hledání záchytného bodu

Koprodukční projekt pěti evropských států nazvaný Lásky v Lisabonu pojal portugalský režisér Luis Galvao Teles v tradici užvaněných psychologických dramat. Kdyby si jednotlivé postavy, vesměs ženy středního věku, neustále nerozprávěly, příběh by ani nemohl plynout dál. Přitom se orientuje na vyhrocené události. Žádné z hrdinek není dopřáno žít v poklidu: jedna (povoláním profesorka) se zamiluje do svého studenta, syna jedné své přítelkyně, další má narušené vztahy s dcerou, která propadla drogám, nalezneme neuspořádané a hlavně nevyjasněné milenecké vztahy (vyhánění partnera ve tři ráno z bytu), nechybí ani zhoubný nádor, mihne se traumatizující lesbický sklon.

Oceníme drobnokresbu pochybností, skrze něž hrdinky přihlížejí jak dotírajícímu stárnutí, tak pocitu bezúčelně zmarňované existence. Jenže výsledné řešení postrádá důslednost - načrtnuté problémy uzavírá falešně smírné završení, kdy všechny dosavadní nesnáze se jakoby přijmou za nedílnou a snad i obohacující součást života, protože všechny neshody, pokud je bylo možné vyřešit, se nakonec vyřešily.

Režisér obsadil jistě talentované herečky, ale vesměs je vedl k melodramatické konvenci, k prázdné, zato často přemrštěně expresivní šarži. Marthe Kellerová v dojímavých odstínech představuje rozvedenou ženu, obtížně se vyrovnávající s vědomím blížícího se konce, ale naštěstí je obklopena cituplnými, naštěstí již dospělými dětmi. Vyžilá televizní reportérka Carmen Maurové se oddává zraňujícímu hledačství jak v práci, tak soukromí. Osamělá profesorka s malým děckem, kterou s překvapivou monotónností ztvárnila Miou-Miou (z celé sestavy si uchovala nejvíce přitažlivosti a jako jediná se dokonce uvolil vystoupit v odvážné erotické sekvenci), prožívá vztah ke svému studentovi úplně v intencích sladkobolného kýče, vzrušivě zmítána mezi vášní a rozumem, který ji upozorňuje na propast několika desetiletí.

Nezbývá než uzavřít, že Lásky v Lisabonu spíše jen polechtají několika pikantériemi, než že by opravdu sondovaly nitro žen středního věku.

(jš)

Čtvrtek 21. 11. 2002 ČT 2 - 21.45 hodin

Jak se vynucuje přiznání

Uplynulo rovné půlstoletí od procesu s Rudolfem Slánským, stvrzujícího poznatek o tom, jak revoluční teror požírá i ty, kteří jej pomáhali prosazovat. Po dokumentu Pražský proces, jenž přináší jak autentické záběry ze soudní síně (autoři mohli vybírat z osmi hodin dobových záznamů!), tak výpovědi pozůstalých, uvidíme francouzské drama Doznání, rekonstrukci těchto tragických událostí, jak je vylíčil Arthur London, jeden z obžalovaných, ve stejnojmenné knize. Režisér Costa-Gavras vypodobňuje, jak se politické procesy chystaly, jak obžalovaní byly lámáni, aby přijali neexistující vinu, jak se zpaměti učili svá přiznání. Zpodobnění situace "zevnitř", jak ji vnímá postižený, je stále působivé - až jsme ochotni zapomenout na zjevné omezení zvoleného tématu. Ubohými oběťmi se totiž stávají jen vysocí komunističtí funkcionáři, kteří se sice neprovinili tím, k čemu se pod nátlakem přiznávali, avšak přesto měli ruce potřísněny krví: vždyť pomáhali pekelný mlýn procesů roztáčet. Pro režiséra je ovšem hlavní hrdina (hraje ho Yves Montand) bezúhonnou a charismatickou osobností, zajímá jej, co prožívá člověk nucený doznávat se ke zradě všeho, čemu dosud skálopevně věřil - a mnohdy přese všechny útrapy stále věří.

(jš)

Pátek 22. 11. 2002 NOVA - 22.20

Wild Wild West

Píše se rok 1869 a černošský vládní agent, hrdina občanské války, James West, je na stopě generála McGratha, přezdívaného Řezník z New Liberty. Na vlastní pěst se generála snaží dopadnout také svérázný šerif a vynálezce Artemus Gordon, mistr převleků a nevídaných vynálezů. V městečku Morgan však generál oběma agentům unikne, a jeho mužům se podaří odvézt uneseného vědce Escobara. Prezident Grant proto oběma agentům nařídí, aby spolupracovali a zjistili kam a proč McGrath unáší americké vědce.

Režie Barry Sonnenfeld. Hrají Will Smith, Kevin Kline, Kenneth Branagh, Salma Hayek, Ted Levine a další.

Sobota 23. 11. 2002 ČT 1 - 10.10 hodin

Svět za ledovou bariérou

Austrálie si činí nárok na 42 procent území Antarkidy a od roku 1957 zde vybudovala čtyři polární stanice. Australané sem, na území věčného ledu, sněhu a větru, mají relativně blízko, něco přes tři tisíce kilometrů. Tento fakt a s ním související strategické a mezinárodně politické aspekty vysvětlují pozornost, kterou Australané Antarktidě ve druhé polovině 20. století věnovali. Australský rozhlasový a televizní publicista Tim Bowden se současností i historií antarktických výzkumů zabývá již několik desítek let. Jeho cesta do Antarktidy v roce 1995 na palubě ledoborce Aurora Australis nebyla proto žádnou lacinou atrakcí ani povrchním dobrodružstvím. Spolu s Bowdenem vyrazil na jih televizní štáb, který o plavbě, jejímž posláním bylo dopravit do Antarktidy čerstvé osazenstvo polárních stanic a zásoby, a o pobytu na vědeckovýzkumných základnách, natočil šestidílnou reportáž Svět za ledovou bariérou.

Polárníci v obklopení tučňákyTim Bowden je ideální a skromný průvodce. O poměrech v Antarktidě toho ví hodně, ale rád se o všem přesvědčí doslova na vlastní kůži. Jeho otevřená povaha a smysl pro humor mu umožňují velmi přátelskou komunikaci s okolím. Divák tak má jedinečnou možnost dozvědět se, jak lidé v Antarktidě žijí a pracují. Bowdenův štáb nevynechá jedinou profesi. Se sympaticky zvědavým Australanem zavítáme k meteorologům, glaciologům, botanikům, zoologům a biologům. Necháme si vysvětlit záludnosti, které v polárních krajích hrozí pilotům, námořníkům a řidičům. A pochopitelně si prohlédneme vybavení stanic samotných a dozvíme se, že útulné a teplé domky se občas mohou proměnit v ponorku, kde řádí příslovečná nemoc. Jak říká Bowdenovi jeden z polárníků: "Není to tady pro normální lidi, každého to poznamená!"

Proč sem tedy lidé odcházejí? "Kde jinde vám může příroda nabídnout tak nedotčené životní prostředí? Kde jinde uvidíte ledovcovou scenérii tak ostře a barevně? A kde jinde můžete přátelsky laškovat s důvěřivými tučňáky, tuleni a rypouši?," odpovídají na tuto otázku polárníci. Otázkou ovšem je, jak dlouho se území okolo jižního pólu, které je mimo jiné obří zásobárnou pitné vody a místem, kde se tvoří světové počasí, podaří udržet ve stavu idylické nedotčenosti. Věřme, že dlouho.

(tp)

Neděle 24. 11. 2002 ČT 1 - 20.00

Borůvkový vrch

Tragikomický příběh muže, který musí zažít velmi mnoho, včetně rozpadu těch nejintimnějších vztahů, aby nalezl sám sebe, svou ztracenou důstojnost a radost ze života. Muzikant Karel Král je po propuštění z nemocnice, po prodělaném infarktu snad ještě větší "frajer" než byl před ním. Ale potom, tak, jak to v životě bývá, přichází něco, s čím se nepočítá, co nás samotné překvapí natolik, že začneme reagovat neočekávaně a atypicky. Tím spíše, začneme-li mít obavu o svůj vlastní život, a ta obava prostoupí celý náš život.

Režie Dušan Klein. Hrají Miroslav Donutil, Zlata Adamovská, Pavel Zedníček, Jiří Dvořák, Pavel Trojan a další.