48
vychází 18. 11. 2002

Zpět na obsah         

Rozhlasová publicistika


ROZHLASOVÁ ZÁBAVA

Český rozhlas 2 - Praha, 30. listopadu 00.04 hodin

Richard Adam vzpomíná

Richard Adam a Ondřej SuchýŽijí mezi námi - hvězdné legendy české taneční a populární hudby, jejichž jména jsme četli na plakátech již v průběhu padesátých let - zpěvačky Yvetta Simonová, Vlasta Průchová, Jarmila Veselá, kapelníci Zdeněk Barták a Ferdinand Havlík, zpěváci Josef Zíma, Standa Procházka, Karel Hála anebo Richard Adam. Posledně jmenovaný oslavil tento měsíc půlstoletí své pěvecké kariéry, žel, bez velkého zájmu veřejných sdělovacích prostředků. Televize neoslovila Richarda Adama dokonce ani tehdy, když chystala díl cyklu Předčasná úmrtí věnovaný Milanu Chladilovi. A že by Richard Adam měl co k životu i skonu svého zpěváckého kolegy povídat! O to víc jsem ovšem nakonec rád, že jsem mohl tohoto zpěváka mých klukovských let pozvat do rozhlasového Nostalgického muzea zábavy, do pořadu, který již pět let vzniká na veřejných rozhlasových nahrávkách v Šemánovicích u Kokořína a zde ho jaksepatří vyzpovídat. Richard Adam, na jehož hity - Měsíc ve víně, Příběh naší lásky (duet s Yvetou Simonovou), Páni kluci, Tina Marie, Můj strýček anebo Příliš mlád - dodnes pamětníci vzpomínají, je stále pln elánu a věčně dobré nálady. Rozpovídal se o svém tatínkovi, známém pražském řezníkovi, o své slavné sestřenici, herečce Jaroslavě Adamové, o historii některých písniček, s nimiž slavil své velké úspěchy, ale třeba i o tom, čím pobouřil někdejšího sovětského vládce Nikitu Chruščova, jak postupně získával popularitu v bývalé NDR či jaký byl jeho kolega a kamarád i u nás známý německý zpěvák Fred Frohberg. Otázek - nejen mých, ale i těch z publika - bylo tolik, že se zpěvákovo vzpomínání časově protáhlo nakonec na celé dva pořady. A tak budete mít možnost setkat se z pátku na sobotu 30. listopadu v Nostalgickém muzeum zábavy s Richardem Adamem již podruhé. Zbývá mi k tomu ještě dodat, že ani tentokrát nebudou chybět některé archivní nahrávky písní z jeho repertoáru. Tak, pamětníci, hezký poslech!

ONDŘEJ SUCHÝ