Úterý 26. 11. 2002 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 9.00 hodin

Při spojení těchto dvou slovíček si mnoho z nás představí jednu z nejpůsobivějších kompozic, jež byly pro violoncello napsány - Koncert pro violoncello a orchestr h moll. Dvořák jej zkomponoval v době svého působení v čele Národní konzervatoře v New Yorku a vytvořil tak slavné Symfonii č. 9 e moll Z Nového světa jedinečný koncertantní protějšek. Subtilní hlas violoncella dokázal vkomponovat do partitury kalkulující s velkým symfonickým orchestrem tak mistrovsky, že zvukově dominuje celému ansámblu. Komponisté považují kompozici violoncellových koncertů z těchto důvodů za mimořádný oříšek a tím více i oni cení toto Dvořákovo dílo. Zdálo by se, že skladatel byl s tímto instrumentem tak srostlý, že právě proto dokázal zkomponovat skladbu, jež budou považovat violoncellisté celého světa za nejlepší, jaká byla pro ně kdy zkomponována. Skutečnost je však zcela jiná. Dvořák violoncello v oblibě příliš neměl - rozhodně dával přednost houslím či klavíru. A přece zkomponoval i pro sólové violoncello s doprovodem řadu skladeb. Některé z nich patří k jeho nejpopulárnějším (například již zmíněné dílo či drobné Rondo), jiné jsou takřka neznámé. Například jen málo se ví, že už v mládí jeden velký violoncellový koncert zkomponoval. Supraphon pořídil s předním současným českým violoncellistou Jiřím Bártou album s těmito Dvořákovými koncertantními skladbami. Jde o díla, jejichž originál byl určen violoncellu s klavírním doprovodem (Jiřího Bártu zde doprovází klavírista Jan Čech). Věřme, že se v krátké budoucnosti dočkáme i Bártovy nahrávky Koncertu h moll a budeme tak mít violoncellového Dvořáka celého. O novém albu bude řeč v Rondu.