50
vychází 2. 12. 2002

Tipy ČRo

Pět životních etap Ferruccia Busoniho

Snad žádná skladba nedokládá lépe neukojitelný dosah, pokud ne přímo celou oblast působnosti pozdního romantismu, jako Busoniho výjimečný klavírní koncert o pěti větách, který dokončil v roce 1904 a poprvé ho uvedl 10. listopadu téhož roku v Berlíně. Svému anglickému životopisci Edwardu J. Dentovi sdělil, že o tomto velkém díle, které vrcholí mužským sborem, "uvažoval" celé tři roky. V roce 1902 zasílá Busoni své ženě symbolický náčrt koncertu a vysvětluje jí: Tohle je myšlenka mého klavírního koncertu. Zastupuje architekturu, krajinu a symbolismus. První, třetí a pátá věta jsou tři stavby. Mezi ně se začleňují dvě živé části: Scherzo a Tarantelle - první představuje zázračnou květinu a ptáka, různá monstra; druhá představuje Vesuv a cypřiše. Slunce vychází nad vchodem; na dveře poslední budovy je připevněna pečeť. Okřídlená bytost téměř na konci... zastupuje mysticismus v přírodě. Ale je tu ještě portugalský pianista José Vianna da Motta, kterému prý Busoni řekl, že koncert ve svých pěti částech líčí životní etapy člověka: I. Očekávání před slávou, tajemství a volání života; II. Mládí s tisíci fantastickými plány; III. Dospělost se svým bojem o vnitřní soulad; IV. Konečné útočiště divokého životního chtíče; V. Vědomý a klidný ústup do Nekonečna. Přes překvapivé odbočení v samotném závěru Busoni účinně zaměřuje svou pozornost na část, kterou považuje za nejtvrdší oříšek celého díla: masivní čtyřdílné ústřední Pezzo serioso, včleněné do celkové strukturální symetrie. Druhá a čtvrtá část sdílejí neapolskou lidovou melodii. Krajní věty jsou vážné a vyrovnané a také pracují s melodií. Pátá věta začíná ve skutečnosti - podobně jako sborové finále Beethovenovy Deváté symfonie - instrumentální připomínkou témat z předchozích vět, včetně první. Výběr z Busoniho nekonvenčního, více než sedmdesát minut trvajícího díla uslyšíte v dnešním Rondu.

JARMILA NOVOTNÁ