Český rozhlas 3 - Vltava, 24.-26. prosince, vždy od 9.00

Snad nejznámější portrét Oskara Wilda jako dandyho se slunečnicí v široké klopě je jen jednou z tváří slavného anglického spisovatele. Patří k ní i dekadent, kritik měšťáckých vrstev viktoriánské Anglie, hlasatel rozvoje lidské individuality, břitký aforista a mistr konverzačních komedií.

Oscar Wilde (1854-1900) - básník, dramatik, esejista, kritik, autor románu, próz i pohádkových příběhů. Estét, vyznavač a hledač krásy umění i života, jemuž homosexualita v dobových společenských poměrech přivodila žalářování a posléze i emigraci a trpký konec života.

Ve šťastné době druhé poloviny osmdesátých let (po narození dvou synů a vůbec literárně nejplodnějším období) vzniklo "pouhých" devět pohádkových textů, z nichž nejznámější a nejrozšířenější jsou Šťastný princ, Slavík a růže, Sobecký obr, ale patří k nim i Infantčiny narozeniny, Hvězdné dítě či nejrozsáhlejší Rybář a jeho duše. O Wildových pohádkách se nedá jednoduše říci, že ilustrují vítězství dobra nad zlem; v zákrutách bytí nejen lidí, ale všech tvorů hledá autor dokonalost. Rybářovo vzývání lásky a srdce jako jediné, nejvyšší hodnoty a jeho přesvědčení - že štěstí je spojeno pouze s láskou, jež je víc než moudrost, než bohatství, než touha, a že láska je silnější než nepotřebná duše, kterou lze odvrhnout - se proměňuje. Až po ztrátě milované mořské panny a po rybářově smrti se jeho duše vrací k srdci a dotváří opět celistvou bytost. Až absolutní dokonalost, jak ji představuje krása vzešlá nejen z lásky, ale i z poznání, bolesti a oběti, tedy duchovní krása, může přivést i ostatní k porozumění a k všeobjímající lásce.

O dobrých i špatných cestách životem a světem můžeme přemítat ve dnech vánočních při poslechu Wildovy pohádky Rybář a jeho duše. Ve dnech, kdy znovu radostně prožíváme narození Krista, jehož jméno je též Láska, kdy zjitřenými smysly a city nahlížíme do tajemství lidského života a jeho smyslu.