1 |
|
Televize a film |
|
TV TIPY
Pondělí 30. 12. 2002
ČT 2 - 21.40 hodin
Příchází
další Allenova hříčka, tentokrát bez Allena
Další
Allenův režijní počin zařazený do televizního vysílání, vytříbená komedie Výstřely
na Broadwayi, těží z mírně jízlivých glos na adresu divadelního podnikání.
Potřeba peněz totiž divadelní producenty nutí, aby se podřizovali rozmarům těch,
kteří peníze poskytují - i kdyby to byla mafie. Dosud zneuznanému dramatikovi
Davidovi (John Cusack), jehož žádná hra se zatím nesetkala s výraznějším ohlasem,
se naskytne příležitost konečně prorazit, dokonce má možnost svou hru i
režírovat, ale pojí se s tím řada nepříjemností - do jedné z rolí musel obsadit
mafiánovu herecky neschopnou milenku s nepříjemně pisklavým hlasem, další herci si
rádi hrají na primadony a vzájemně se škorpí. Navíc vnucenou dívku provází
tělesná stráž, obhrouble vyhlížející mafián, který prostě nepřipouští
nějaké diskuse.
Allen, jenž si tentokrát žádnou roli nepřidělil, bravurně charakterizuje jednotlivé postavy. Cusacka vede k tomu, aby Davida pojal jako zakřiknutého mladíka, který jen s obtížemi prosazuje vlastní vidění svého díla, který se navíc zahledí do stárnoucí, mile afektované představitelky hlavní úlohy, zatímco manželka se oddává jeho psychoanalytikovi. Allen s pochopením pozoruje bizarní dění v divadelním zákulisí, křehkou duši umělců, často si namlouvajících svůj význam. Avšak největším magnetem jsou skryté paradoxy, které nečekaně mohou ovlivnit podobu hry i jejího provedení. Navenek obhroublý mafián Cheech (vynikající Chazz Palminteri) se totiž projeví jako mimořádný dramatický talent, když Davidovi - zprvu k jeho malé radosti - domýšlí zápletky a zvěrohodňuje užívaný jazyk. David jen rezignovaně přiznává, že zatímco on vynakládá obrovské úsilí, aby tvořil, Cheech postupuje naprosto spontánně a daří se mu přitom lépe. Allen ovšem směřuje ještě dál - s cynickým pomrkáváním nechává Cheeche, aby se s chystanou hrou sžil natolik, že ve své "chráněnce" právem spatřuje element, který ohrožuje zdar "jejich" hry, a proto se ji rozhodne ostranit. Nenadálá přestřelka na jevišti zcela okouzlí divadelní kritiky, kteří ji považují na odvážný inscenační postup... Allen opět natočil film, které lze opět považovat za stylistické cvičení, avšak virtuozita i hravost, s jakou tuto milou vražednickou šarádu nachystal, je nepřehlédnutelná. JAN JAROŠ Úterý 31. 12. 2002 PRIMA - 15.50 hodin Cesta do Cannes Ještě před několika dny byla Mo Lewisová docela obyčejná americká prostitutka. Pak zcela náhodou uviděla v televizi režiséra velice úspěšného filmu "Kentucky" Michaela Wynn-Bootha. Na reportérčinu otázku, jestli je zadaný, žertem odpověděl, že je sám a všechny ženy, které si to přejí, se o něj mohou ucházet. A tady ucítila Mo svou velkou šanci: pojede do Francie a za Michaela Wynn-Bootha se provdá! Peníze na cestu jí poskytne strýček Frankie, mafiánský boss, ale samozřejmě ne zadarmo. Mo musí vzít balíček s knihou a na sjednaném místě ho předat...Režie Guy Greville-Morris Hrají Virginia Madsenová, Maria Grazia Gucinottaová, Harry Dean Stanton, Seymour Cassel, Robert Miano, Richard Portnow, Vince Ricotta, Eddie Ebell, Leonard Termo, Mark Derwin, Michael Madsen a další. Středa 1. 1. 2003 ČT 1 - 20.00; NOVA - 20.00 Andělský světTentýž den a v tutéž hodinu spatříme dva nové české filmy, Tmavomodrý svět a Andělskou tvář, shodně aspirující na divácký úspěch - avšak úspěšný byl nakonec jen jeden z nich. Svěrákových Tmavomodrý svět, věnovaný statečnosti českých letců během bitvy o Anglii, zaujal vypravěčskou bravurností, s níž do realisticky se tvářícího příběhu zapojil melodramatická (zvláště milostná) klišé. Film přilákal do kin více než milion zájemců, byl úspěšný i v mezinárodním měřítku. Gloriola výjimečnosti způsobila, že představě výjimečného díla podlehla i většina recenzentů a jala se snímek bezvýhradně oslavovat. Otec a syn Svěrákové prokázali, že umí nachystat špičkovou podívanou, která se vyrovná nejúspěšnějším zahraničním produktům - jenže stejně jako ony vytěsňuje autentická lidská dilemata, nahrazujíc ji klišé. Andělská tvář, kterou režíroval Zdeněk Troška, je budována na obdobných principech - opět je nabídnuto divácky přitažlivé téma (romantický příběh lásky z Francie předminulého století) i poloha melodramatu jako vypravěčská struktura. Jenže narozdíl od Svěrákových chybí profesionalita zpracování. Troška selhal právě v tom, v čem kdysi vynikal, v dynamickém, expresivním podání. Sestavuje obrázky sice výtvarně vytříbené, avšak neživotně, ba směšně: prostředí zpustlého zámku postrádá účinné tajemno, hercům schází charisma. Film se dočkal téměř jednomyslného odsouzení, i divácký ohlas zcela zklamal očekávání. (jš) Čtvrtek 2. 1. 2003 ČT 2 - 21.35 hodin Daleké putování Koprodukční francouzsko-švýcarský snímek Himaláj (Karavana) režiséra Erika Valliho se nejen odehrává v exotickém prostředí, ale především se snaží přiblížit tamější mravy a zvyklosti, načrtnout způsob uvažování i cítění, často odlišný od evropských očekávání. Přestože těží z malebného tibetského prostředí, přebírá i západní vypravěčské konvence (včetně pověstné záchrany v poslední chvíli). Etický i osobní svár dvou karavanních vůdců vrcholí nejen shledáním a spojením obou konkurenčních výprav po mnoha dnech trudné cesty, ale také sblížením obou věkově rozdílných, povahově však stejně paličatých mužů. Putování se stádem dobytka (směřuje z horských plání do úrodnějších míst, kde lze směnit přenášenou sůl za obilí) vychází z dávných westernových modelů, ale také z australského filmu Hřmící stádo. Staví jak na překonávání přírodních překážek (stržená část úzké cesty vinoucí se kolem strmé hory; sněhová bouře), tak na nejrůznějších konfliktech, jakkoli tlumených především smiřující přítomností mnicha. Strhující jsou ovšem podmanivé krajinné záběry, pusté nahnědlé pláně i zasněžené horské masivy, obraz neúrodné pouštní krajiny se střídá s pohledem na vodní plochu. I zpodobnění šlachovitých, neústupných lidí, rvoucích se o každodenní přežití, vykazuje potřebnou míru sugestivity. Eric Valli natočil film vymykající běžným dobrodružným vyprávěnkám, nyní tolik okupujícím česká kina. (jš) Pátek 3. 1. 2003 NOVA - 22.15 hodin Upír v Brooklynu V brooklynském přístavu přistane prázdná loď plná mrtvých, kterou opustí velký vlk. Později se promění v muže a zmizí v ulicích města. Když zanedlouho poté chytí v ulicích města dvojice italských mafiánů mladého dlužníka Julia, vmísí se do sporu elegantní černoch Maximillian, který chce, aby ušetřili mladíkovo srdce. Jeden z mafiánů ho sice zabije, Maximillian však pobaveně vstane a oba mafiány vyřídí. Julia, který se před ním pokusil uprchnout, chytí a kapkou své krve z něj udělá svého sluhu. Maximilian je totiž upír. Poslední svého druhu.Režie Wes Craven. Hrají Eddie Murphy, Angela Bassett, Allen Payne, Kadeem Hardison a další. Sobota 4. 1. 2003 ČT 1 - 21.05 hodin Hráči se smrtí Několik mediků z univerzitní nemocnice v Chicagu se velice intenzivně zajímá o zážitky a pocity lidí, kteří "přežili" vlastní smrt. Jednoho dne se sami pokusí o odvážný lékařský experiment, který má jednomu z nich umožnit návrat z posmrtného života... Napínavý thriller s prvky hororu natočil hollywoodský režisér Joel Schumacher.Hrají Kevin Bacon, Julia Robertsová, William Baldwin, Kiefer Sutherland a další. Neděle 5. 1. 2003 ČT 1 - 22.15 hodin Tajemství hotelu Povídkový film Čtyři pokoje se odehrává o silvestrovské noci v honosném hotelu Mon Signor, kde zůstala jediná služba - místní posluha Ted. Hraje jej Tim Roth v poněkud přemrštěném "carreyovském" pojetí, kdy zdůrazňuje mimiku obličeje, mrkání i brebtavou mluvu, všimneme si nervózní gestikulace a tanečně stylizované chůze. Mísí se zde vypočítavá úslužnost (za peníze je Ted nakonec ochoten propůjčit se k čemukoli) i arogance, vyplouvá na povrch jeho zbabělost a ochota přizpůsobit se čemukoli. Je to figura spíše směšná než dojemná. Úvodní scénu tvoří hrdinův nástup do práce, kdy mu zkušenosti předává bývalý hotelový sluha - učí ho, jak má natahovat ruku pro peníze, jak se nemá vměšovat do soukromí hostů atd. Ted je však vtažen do událostí, které poruší veškeré tyto zásady.Jednotlivé příběhy se vyznačují morbidním humorem, s parodií hraničící sexuální náruživostí i nečekanými zvraty. Vesměs se však jedná o notně spekulativní hříčky, jednou lépe, jindy hůře připravené, ale pokaždé zaujmou svou zvláštní bizarností i groteskním cynismem. Film se vyznačuje účastí mnohých slavných herců, kteří se často jen mihnou v drobné epizodce (Madonna jako jedna z čarodějnic v úvodním příběhu, kde se hrdina ocitne mezi bezmála pekelnými silami; Antonio Banderas odcházející za zábavou svěří své dva rošťáky stále bezradnějšímu protagonistovi; Bruce Willis se mihne v povídce závěrečné, kde je hotelový sluha požádán, aby asistoval při poněkud morbidní sázce). (jš) |