TV TIPY
Pondělí 30. 12. 2002
ČT 2 - 21.40 hodin
Příchází
další Allenova hříčka, tentokrát bez Allena
Další
Allenův režijní počin zařazený do televizního vysílání, vytříbená komedie Výstřely
na Broadwayi, těží z mírně jízlivých glos na adresu divadelního podnikání.
Potřeba peněz totiž divadelní producenty nutí, aby se podřizovali rozmarům těch,
kteří peníze poskytují - i kdyby to byla mafie. Dosud zneuznanému dramatikovi
Davidovi (John Cusack), jehož žádná hra se zatím nesetkala s výraznějším ohlasem,
se naskytne příležitost konečně prorazit, dokonce má možnost svou hru i
režírovat, ale pojí se s tím řada nepříjemností - do jedné z rolí musel obsadit
mafiánovu herecky neschopnou milenku s nepříjemně pisklavým hlasem, další herci si
rádi hrají na primadony a vzájemně se škorpí. Navíc vnucenou dívku provází
tělesná stráž, obhrouble vyhlížející mafián, který prostě nepřipouští
nějaké diskuse.
Allen,
jenž si tentokrát žádnou roli nepřidělil, bravurně charakterizuje jednotlivé
postavy. Cusacka vede k tomu, aby Davida pojal jako zakřiknutého mladíka, který jen s
obtížemi prosazuje vlastní vidění svého díla, který se navíc zahledí do
stárnoucí, mile afektované představitelky hlavní úlohy, zatímco manželka se
oddává jeho psychoanalytikovi. Allen s pochopením pozoruje bizarní dění v
divadelním zákulisí, křehkou duši umělců, často si namlouvajících svůj význam.
Avšak největším magnetem jsou
skryté paradoxy, které nečekaně mohou ovlivnit podobu hry i jejího provedení.
Navenek obhroublý mafián Cheech (vynikající Chazz Palminteri) se totiž projeví jako
mimořádný dramatický talent, když Davidovi - zprvu k jeho malé radosti - domýšlí
zápletky a zvěrohodňuje užívaný jazyk. David jen rezignovaně přiznává, že
zatímco on vynakládá obrovské úsilí, aby tvořil, Cheech postupuje naprosto
spontánně a daří se mu přitom lépe.
Allen ovšem směřuje ještě
dál - s cynickým pomrkáváním nechává Cheeche, aby se s chystanou hrou sžil
natolik, že ve své "chráněnce" právem spatřuje element, který ohrožuje
zdar "jejich" hry, a proto se ji rozhodne ostranit. Nenadálá přestřelka na
jevišti zcela okouzlí divadelní kritiky, kteří ji považují na odvážný
inscenační postup...
Allen opět natočil film, které
lze opět považovat za stylistické cvičení, avšak virtuozita i hravost, s jakou tuto
milou vražednickou šarádu nachystal, je nepřehlédnutelná.
JAN JAROŠ
Úterý 31. 12. 2002 PRIMA - 15.50 hodin
Cesta do
Cannes
Ještě před několika dny byla Mo
Lewisová docela obyčejná americká prostitutka. Pak zcela náhodou uviděla v televizi
režiséra velice úspěšného filmu "Kentucky" Michaela Wynn-Bootha. Na
reportérčinu otázku, jestli je zadaný, žertem odpověděl, že je sám a všechny
ženy, které si to přejí, se o něj mohou ucházet. A tady ucítila Mo svou velkou
šanci: pojede do Francie a za Michaela Wynn-Bootha se provdá! Peníze na cestu jí
poskytne strýček Frankie, mafiánský boss, ale samozřejmě ne zadarmo. Mo musí vzít
balíček s knihou a na sjednaném místě ho předat...
Režie Guy
Greville-Morris Hrají Virginia Madsenová, Maria Grazia Gucinottaová, Harry Dean
Stanton, Seymour Cassel, Robert Miano, Richard Portnow, Vince Ricotta, Eddie Ebell,
Leonard Termo, Mark Derwin, Michael Madsen a další.
 Středa 1. 1. 2003 ČT 1 - 20.00; NOVA - 20.00
Andělský
svět
Tentýž den a v tutéž hodinu
spatříme dva nové české filmy, Tmavomodrý svět a Andělskou tvář,
shodně aspirující na divácký úspěch - avšak úspěšný byl nakonec jen jeden z
nich. Svěrákových Tmavomodrý svět, věnovaný statečnosti českých letců během
bitvy o Anglii, zaujal vypravěčskou bravurností, s níž do realisticky se
tvářícího příběhu zapojil melodramatická (zvláště milostná) klišé. Film
přilákal do kin více než milion zájemců, byl úspěšný i v mezinárodním
měřítku. Gloriola výjimečnosti způsobila, že představě výjimečného díla
podlehla i většina recenzentů a jala se snímek bezvýhradně oslavovat. Otec a syn
Svěrákové prokázali, že umí nachystat špičkovou podívanou, která se vyrovná
nejúspěšnějším zahraničním produktům - jenže stejně jako ony vytěsňuje
autentická lidská dilemata, nahrazujíc ji klišé.
Andělská tvář, kterou režíroval Zdeněk Troška, je
budována na obdobných principech - opět je nabídnuto divácky přitažlivé téma
(romantický příběh lásky z Francie předminulého století) i poloha melodramatu jako
vypravěčská struktura. Jenže narozdíl od Svěrákových chybí profesionalita
zpracování. Troška selhal právě v tom, v čem kdysi vynikal, v dynamickém,
expresivním podání. Sestavuje obrázky sice výtvarně vytříbené, avšak
neživotně, ba směšně: prostředí zpustlého zámku postrádá účinné tajemno,
hercům schází charisma. Film se dočkal téměř jednomyslného odsouzení, i divácký
ohlas zcela zklamal očekávání.
(jš)
Čtvrtek 2. 1. 2003 ČT
2 - 21.35 hodin
Daleké
putování
Koprodukční francouzsko-švýcarský
snímek Himaláj (Karavana) režiséra Erika Valliho se nejen odehrává v
exotickém prostředí, ale především se snaží přiblížit tamější mravy a
zvyklosti, načrtnout způsob uvažování i cítění, často odlišný od evropských
očekávání. Přestože těží z malebného tibetského prostředí, přebírá i
západní vypravěčské konvence (včetně pověstné záchrany v poslední chvíli).
Etický i osobní svár dvou karavanních vůdců vrcholí nejen shledáním a spojením
obou konkurenčních výprav po mnoha dnech trudné cesty, ale také sblížením obou
věkově rozdílných, povahově však stejně paličatých mužů. Putování se stádem
dobytka (směřuje z horských plání do úrodnějších míst, kde lze směnit
přenášenou sůl za obilí) vychází z dávných westernových modelů, ale také z
australského filmu Hřmící stádo. Staví jak na překonávání přírodních
překážek (stržená část úzké cesty vinoucí se kolem strmé hory; sněhová
bouře), tak na nejrůznějších konfliktech, jakkoli tlumených především
smiřující přítomností mnicha.
Strhující jsou ovšem podmanivé
krajinné záběry, pusté nahnědlé pláně i zasněžené horské masivy, obraz
neúrodné pouštní krajiny se střídá s pohledem na vodní plochu. I zpodobnění
šlachovitých, neústupných lidí, rvoucích se o každodenní přežití, vykazuje
potřebnou míru sugestivity. Eric Valli natočil film vymykající běžným
dobrodružným vyprávěnkám, nyní tolik okupujícím česká kina.
(jš)
Pátek 3. 1. 2003 NOVA - 22.15 hodin
Upír v
Brooklynu
V brooklynském přístavu přistane
prázdná loď plná mrtvých, kterou opustí velký vlk. Později se promění v muže a
zmizí v ulicích města. Když zanedlouho poté chytí v ulicích města dvojice
italských mafiánů mladého dlužníka Julia, vmísí se do sporu elegantní černoch
Maximillian, který chce, aby ušetřili mladíkovo srdce. Jeden z mafiánů ho sice
zabije, Maximillian však pobaveně vstane a oba mafiány vyřídí. Julia, který se
před ním pokusil uprchnout, chytí a kapkou své krve z něj udělá svého sluhu.
Maximilian je totiž upír. Poslední svého druhu.
Režie Wes Craven. Hrají
Eddie Murphy, Angela Bassett, Allen Payne, Kadeem Hardison a další.
Sobota 4. 1. 2003 ČT 1 - 21.05 hodin
Hráči
se smrtí
Několik mediků z univerzitní nemocnice v
Chicagu se velice intenzivně zajímá o zážitky a pocity lidí, kteří
"přežili" vlastní smrt. Jednoho dne se sami pokusí o odvážný lékařský
experiment, který má jednomu z nich umožnit návrat z posmrtného života... Napínavý
thriller s prvky hororu natočil hollywoodský režisér Joel Schumacher.
Hrají Kevin Bacon, Julia
Robertsová, William Baldwin, Kiefer Sutherland a další.
Neděle 5. 1. 2003 ČT 1 - 22.15 hodin
Tajemství
hotelu
Povídkový
film Čtyři pokoje se odehrává o silvestrovské noci v honosném hotelu Mon
Signor, kde zůstala jediná služba - místní posluha Ted. Hraje jej Tim Roth v poněkud
přemrštěném "carreyovském" pojetí, kdy zdůrazňuje mimiku obličeje,
mrkání i brebtavou mluvu, všimneme si nervózní gestikulace a tanečně stylizované
chůze. Mísí se zde vypočítavá úslužnost (za peníze je Ted nakonec ochoten
propůjčit se k čemukoli) i arogance, vyplouvá na povrch jeho zbabělost a ochota
přizpůsobit se čemukoli. Je to figura spíše směšná než dojemná. Úvodní scénu
tvoří hrdinův nástup do práce, kdy mu zkušenosti předává bývalý hotelový sluha
- učí ho, jak má natahovat ruku pro peníze, jak se nemá vměšovat do soukromí
hostů atd. Ted je však vtažen do událostí, které poruší veškeré tyto zásady.
Jednotlivé příběhy se
vyznačují morbidním humorem, s parodií hraničící sexuální náruživostí i
nečekanými zvraty. Vesměs se však jedná o notně spekulativní hříčky, jednou
lépe, jindy hůře připravené, ale pokaždé zaujmou svou zvláštní bizarností i
groteskním cynismem. Film se vyznačuje účastí mnohých slavných herců, kteří se
často jen mihnou v drobné epizodce (Madonna jako jedna z čarodějnic v úvodním
příběhu, kde se hrdina ocitne mezi bezmála pekelnými silami; Antonio Banderas
odcházející za zábavou svěří své dva rošťáky stále bezradnějšímu
protagonistovi; Bruce Willis se mihne v povídce závěrečné, kde je hotelový sluha
požádán, aby asistoval při poněkud morbidní sázce).
(jš) |