2
vychází 30. 12. 2002

Zpět na obsah         

Názory, komentáře


ZKRAJE TÝDNE

Buďte v pohodě!

Buďte v pohodě a je jedno, jestli tyto řádky čtete ještě v tomto roce nebo se vám časopis dostal do ruky už v tom roce s trojkou na konci. Stejně se nám totiž nepodaří uvést všechno na přelomu roku starého a nového v naprostý soulad. Na jedné straně máme pochopitelně tendenci ohlížet se zpátky, probírat úspěchy i nezdary. Znovu posuzovat průšvihy, výhry, vracet zpátky porody, promoce i první zuby, operace, dovolené, křtiny i pohřby. Do toho se nám ale víc a víc vkrádají plány, někdy i předsevzetí, co udělat lépe nebo alespoň jinak. A vyjde z toho niterná přetahovaná, měnící útroby v neklidně se třesoucí sulc. I když si každoročně říkáme, že si to tentokrát užijeme bez napětí, že nás přece nějaké změny, spojené s výměnou starého kalendáře za nový, vůbec nerozhodí. A tak vám říkám, nechme tomu volný průchod a buďme v pohodě. Proč by to tak nemělo být, když v pohodě jsou i ti, kteří s prominutím "blbnou na kvadrát" a tváří se, že to myslí vážně. V pohodě je třeba moskevský starosta Lužkov, který oprášil letité nápady na obrácení toku sibiřských řek. Fór přesahující rámec silvestrovských vtípků a tvrdě se deroucí do počátků jara, kde už mají místo aprílové žertíky? Omyl. Starosta ruské metropole to myslel smrtelně vážně. A tak mu museli připomenout, že podobné smělé plány přeorat matičku Zemi k obrazu svému skončily například pro Aralské moře jeho ekologickou smrtí.

To ukrajinský Charkov zažil před pár týdny alespoň na pár minut pohodu bez prezidenta Kučmy. Lidé ho tam totiž poslali doslova do "luftu", řekli si, že pokud první muž země nemíní reagovat na četné výzvy k opuštění postu, pošlou ho z Ukrajiny jednoduše pryč. Udělali to alespoň prostřednictvím balónků, které se vznesly se jmény prezidenta i dalších představitelů k nebi. A v pohodě byli také fandové finálového zápasu ruského fotbalového mistrovství, kteří si na začátku zápasu na stadionu zazpívali hymnu. Co na tom, že muzika vyhrávala hymnu Ruské federace a lidé zpívali slova hymny sovětské. Bylo jim to fuk, kdežto politiky možná mrazilo v zádech. Kdo ale ví, jestli ne štěstím. Třeba to tak chtěli, když uzákonili, že hudba sovětské hymny zůstane a změní se jen slova - moc dobře věděli, že to tak nějak bude dopadat.

A teď si představte, jakou pohodičku musela do života mladých mužů vnášet ruská dívčina, která se stačila sedmadvacetkrát vdát za občany čínské národnosti a přinesla jim tak možnost stát se občany Ruska. Její neobyčejně silnou touhu po lásce přetřásali i poslanci parlamentu, které to přivedlo k diskusi o nutnosti poněkud zpřísnit pravidla pro získání občanství. Kroutíte hlavou? Ale to by vám brzy musela snad úplně upadnout a nemohli byste sledovat, co že to na nás nachystá ten právě začínající rok. Buďte v něm raději co nejvíc v pohodě. "PF 2003" přece klidně může být i zkratka pro přání alespoň trochy štěstí - "pfuj, pfuj, pfuj."

PETR VOLDÁN, Moskva