Domácím gramofonovým firmám Ultraphon a Esta konkurovala koncem třicátých let minulého století na českém trhu gramodesek prakticky už jen firma The Gramophone Company Ltd. (v té době již součást nadnárodního koncernu EMI), která u nás vydávala gramodesky značek HMV a Columbia. Tato firma sice provozovala v Ústí nad Labem vlastní lisovnu, neměla však v ČSR žádné stálé nahrávací studio, neboť se zaměřovala hlavně na lisování snímků vážné hudby z dovážených matric. Většina nejznámějších zpěváků populáru byla navíc vázaná smlouvami s výše jmenovanými českými gramofonovými firmami, proto musela při nahrávání repertoáru populárních písní - a stejně tak i angažování jejich interpretů - československá pobočka firmy GC značně improvizovat.

Počátkem roku 1938 ohlásil katalog gramodesek značky HMV první sérii nahrávek v podání do té doby na gramodeskách neznámého Karla Ctibora. Představily překvapivě vyzrálého zpěváka zvládajícího s neobyčejnou lehkostí i všechny záludnosti tenorových partů. Zpěv Karla Ctibora připomínal svým pojetím projev tehdejší hvězdy populáru Oldřicha Kováře, lišil se ale od něj příjemnějším zabarvením poněkud výše posazeného hlasu, postrádajícího - na rozdíl od Kováře - jakoukoliv stopu mondénnosti či operetního rozmachu.

Karel Ctibor se narodil v Praze roku 1904 v rodině dobře situovaného disponenta pražských cukrovarů, který si přál, aby se i jeho syn vydal na dráhu doživotně zajištěného úředníka. Toho však práce v kanceláři moc nelákala - vyučil se mechanikem kancelářských strojů, brzy mu ale učarovaly moderní rytmy. Proti vůli rodičů, kteří ho odmítli podporovat v jeho - dle jejich mínění - příliš světských zájmech, začal brát po večerech hodiny zpěvu se záměrem živit se později jako barový zpěvák.

První dlouhodobé angažmá získal Karel Ctibor koncem dvacátých let v nočním podniku Rotunda na pražském Václavském náměstí, kde pak zpíval až do konce třicátých let. Tento podnik často navštěvoval i velkouzenář Vladimír Chmel, v letech 1932-1946 (s přestávkou let protektorátu) ředitel československé pobočky firmy GC, kterého pohledný a čistě zpívající tenorista zaujal - rozhodl se proto využít ho pro natočení několika gramodesek.

K úspěchu první série asi dvou desítek nahrávek se zpěvem Karla Ctibora bezesporu přispěla i skutečnost, že na těchto gramodeskách ho doprovázel kvalitní studiový soubor, který řídil rakouský kapelník a pianista Heinz Sandauer (na etiketě někdy též jako Harry - své snímky určené pro německý a rakouský trh nahrával tento taneční orchestr i na gramodesky značky Electrola). S Karlem Ctiborem odjel kromě Vladimíra Chmela nahrávat i akordeonista Franta Poupě, houslista Toni Pauch a zpěvačka populáru Jarča Radimcová (...vedle oblíbených našich zpěváků Karla Ctibora a Franty Poupěte podařilo se nám získati populární zpěvačku Jarču Radimcovou, jejíž příjemný hlas a skvělý přednes umožnily nám natočiti desky, které budou pro Vás překvapením...).

Tyto první nahrávky Karla Ctibora (v katalogu byly označeny jako "největší české šlágry 1938 v dokonalém nahrání - na šelestuprostých deskách!") zahrnovaly kromě hlavních melodií z úspěšných operet "Brandejští dragouni" a "Nám je hej" provozovaných tehdy na předních pražských operetních scénách - ve smíchovském Švandově divadle a nuselském Tylově divadle (mj. tituly Když jaro zaťuká a Na svatého Dyndy) - také směs populárních šlágrů Praha vyhrává! a řadu lidových polek. V několika duetech Ctibora s Poupětem ovšem dominoval spíše šťavnatý baryton tohoto nesmírně populárního lidového akordeonisty (Franta Poupě ví nejlépe, co se lidem líbí, a proto jeho nová polka "Mariáš" - hymna všech "mariášníků" - se stane jistě brzy velkým lidovým šlágrem). Na dvou snímcích se pak ke Ctiborovu zpěvu překvapivě přidal svým tenorem i sám pan ředitel Chmel.

Další sérii snímků natočených počátkem roku 1938 (celkem jich bylo asi padesát) uvedla etiketa HMV na český trh v květnu téhož roku. Kromě tanečních písní se zpěvem Karla Ctibora za doprovodu již zmíněného orchestru Harryho Sandauera (mimo jiné též serenády G. Boulangera na český text J. V. Šmejkala Avant de mourir, slowfoxu Půlnoc již odbila či tanga Krásná neznámá) najdeme Ctiborův vokál ještě na dalších asi dvou desítkách snímků lidového repertoáru za doprovodu chromatiky (a někdy též zpěvu) F. Poupěte a houslí T. Paucha. Jmenujme jen několik titulů: Až budu v nebíčku, Osude, krutý osude, Ty už nejsi má, Dobrou noc, holčičko.

Výše zmíněné nahrávky vycházely ve zvláštní řadě matričních čísel s prefixy OHC a OHL, přičemž snímky s doprovodem orchestru byly nejspíš natáčené ve Vídni. Některé propagační materiály z této doby uváděly, že Karel Ctibor nahrával gramodesky i pro značku Electrola. Žádné jeho česky ani německy zpívané snímky (konečně ani žádných jiných českých interpretů) však na gramodeskách této značky nalezeny nebyly.

Další písničky pak Karel Ctibor natočil až v letech druhé světové války v berlínských nahrávacích studiích. Koncem roku 1938 byla totiž ústecká lisovna československé pobočky firmy GC v důsledku zhoršující se mezinárodní situace anglickým ústředím uzavřena a veškeré obchodní činnosti československé pobočky této firmy o něco později pozastaveny. Část výrobního zařízení nechal poté Vladimír Chmel převézt z Ústí nad Labem do Prahy do lisovny umělých hmot Baklax ve Vysočanech. U této firmy si pak v letech 1939-1943 nechal lisovat tři různé značky gramodesek (Odeon, Hlas jeho pána a Columbia) s nahrávkami svých oblíbených interpretů - hlavně Franty Poupěte, Toniho Paucha, Karla Ctibora a nově též zpěváka a textaře Vaška Zemana.

První nevelkou sérii gramodesek se známou etiketou s pejskem Nipperem u gramofonu - ovšem s počeštěným textem "Hlas jeho pána" - začal Vladimír Chmel vydávat již v roce 1938, kdy na nově zavedené řadě gramodesek (s prefixem JW pro průměr 25 cm a JX pro průměr 30 cm) vycházely zpočátku snímky amerického swingu (např. orchestrů Benny Goodmana a Duke Ellingtona), německé taneční hudby i českých operních pěvců a instrumentalistů. Snímky se zpěvem Karla Ctibora a s orchestrálním doprovodem, natáčené v letech 1941-43 v berlínském studiu gramofonové firmy Electrola, vycházely v této řadě na deskách s objednacími čísly od JW 29 výše. Rozsáhlá série snímků s vokály Karla Ctibora vyšla v letech 1940-1941 také na gramodeskách značky Odeon a v letech 1941-1943 nazpíval Ctibor ještě další téměř dvě desítky titulů na gramodesky značky Columbia.

(Dokončení příště)

GABRIEL GÖSSEL, goessel@volny.cz