 Středa 15. 1. 2003 Český rozhlas 2 - PRAHA - 21.30
hodin
Rozhlasová akademie třetího věku
Z
přednášky prof. PhDr. Jaroslava Pánka vyjímáme: Maxmilián II. byl člověk
pohledný, vzdělaný, vystupoval vlídně, vstřícně, byl mistr komunikace, člověk,
který když chtěl, dokázal svého nepochybně silného intelektu využít v zájmu své
moci. Nábožensky byl ovšem nevyhraněný, a to bylo v 16. století do určité míry
výhodou pro panovníka, protože byl přijatelný jak pro katolíky, tak pro protestanty,
všichni do něho vkládali své naděje a on vlastně nebyl nucen splnit naděje nikoho z
nich. Mezi Maxmiliánem II. a jeho otcem Ferdinandem I. nebyla ovšem velká shoda.
Ferdinand si představoval mnohem důslednější náboženskou orientaci svého syna,
přilnul daleko více ke svému druhorozenému Ferdinandovi Tyrolskému, a právě v době
největších rozporů zvažoval, zda by jeho nástupcem neměl být právě druhorozený
syn. Bylo by to neobvyklé, ale v zásadě možné, také tito dva bratři mezi sebou
soupeřili, ale Ferdinand Tyrolský svému otci poněkud zkomplikoval situaci tím, že se
zamilovat do dívky, která byla pouze měšťanského původu, ač z velmi bohaté
rodiny, ovšem sňatek, který tajně uzavřeli, znemožnil Ferdinandovi I., aby svěřil
vládu svému druhorozenému synovi."
Kontrolní otázky:
1. Jaký význam
v našich dějinách má česká konfese?
2. Jakému uspořádání náboženských a politických poměrů
dáváte přednost - sjednocení ve víře nebo tolerantnímu soužití nositelů
různých vyznání?
(df) |
