3
vychází 6. 1. 2003

Tipy ČRo

Slovanské inspirace Johanna Strausse

O platnosti českého pořekadla "Není každý den posvícení" se přesvědčil Johann Strauss mladší již v roce 1844 krátce po svém senzačním debutu v roli skladatele a kapelníka. Všechny reprezentativní vrstvy císařského města měly mladému hudebníkovi za zlé, že vystoupil na veřejnost jako konkurent svého otce slavného a oblíbeného valčíkového krále. Všeobecně se sice vědělo, že Strauss otec opustil svou rodinu, ale všichni to považovali jen za jeho osobní věc. Podle názoru všech stavů od císařského dvora až po měšťanstvo, se měl nad tuto skutečnost mladý hudebník povznést a vstoupit do umění po boku otcově. Synovi tak zůstali věrní jenom mladí lidé a příslušníci národnostních menšin žijící ve Vídni, zvláště pak slovanských a ponejvíce srbské a české. Tak se také stalo, že Johann syn zkomponoval pro své soirée konané 21. července 1845 v hostinci U Sperla v Leopoldstadtu Českou polku op. 13. Následovaly ji další bohemismy Mariina čtverylka op. 51, valčík Na Vltavě op. 366 nebo valčík Na Labi op. 477. Srbský živel našel svůj obraz v operetě Jabuka, slavném pochodu Živio! op. 456 a vzhledem k pozdějšímu dlouhodobému angažmá v Pavlovsku u Petrohradu jsou mnohé Straussovy skladby ruské nejen svým názvem, ale hlavně melodiemi. Patří mezi ně třeba polka- mazurka Na Volze op. 425, Ruský pochod op. 426 čtverylka Nikolaj op. 65, fantazie Na ruské vesnici op. 355 Francouzská polka Něva op. 228, valčík Rozloučení s Petrohradem op. 210, Romance pro violoncello a orchestr bez opusového čísla Dolci pianti, potpourri Hold ruskému publiku a hlavně romance První láska a kvapík Milostné poselství, inspirované Olgou Smirnickou. Mimořádnou skladbou je Slovanské potpourri opus 39 z března roku 1847, které je takřka všeslovanské. Strauss zde využil melodií moravské lidové písně o voděnce plynoucí z potůčků do řeky, české pijácké písně, ruské písně o Červeném sarafánu, Škroupovy písně Mareše Kde domov můj z Fidlovačky, české a moravské koledy, furianta, srbské písně a srbského kola a konečně slavné písně hymnického charakteru o Polsku, které ještě nezahynulo.

RAFAEL BROM