Známý mužský sbor Davida Ebena, zaměřující se na gregoriánský chorál, přichází nyní s výběrem české duchovní středověké lyriky. Vznikala na našem území ve 14. a 15. století (souhrnně jsou tyto zpěvy nazývány lejchy) a vyznačuje se poetickým výrazivem. Až melancholická atmosféra textu i hudby je poznamenána skutečností, že - dle slov vedoucího souboru Davida Ebena - "středověk si dobře uvědomoval pomíjivost lidského bytí". Verše se vyznačují expresivitou básnického jazyka s řadou přímočarých, naturalistických až apokalyptických obrazů. Hudebně jsou "lejchy" poměrně pestré, od strofických a hymnických čísel až po chorální melodiku. Hlavním tématem je vědomí křehkosti člověka, prosby o odpuštění. Zaznívá i naděje, že v hříchu nezůstává sám a že jeho pokání bude přijato. Nahrávka, kterou režíroval rozhlasový hudební režisér Radek Rejšek, je rozčleněna do tří oddílů: první je věnována pokání, druhá zpěvům Panně Marii jako hlavní přímluvkyni za odpuštění hříchů, třetí návratem ke kajícnosti, což - jak říká Eben - není výrazem pesimismu, ale vědomím nepřetržitého vyrovnávání člověka se svou vlastní křehkostí. Zpěvy Ebenova souboru nabízejí, ostatně jako vždy, vedle osobité podmanivosti gregoriánského jednohlasu a dokonalosti hlasů (zde obohaceného o mezzosoprán Petry Noskaiové) i prostor pro rozjímání, sebereflexi. Třeba o tom, že jsme sice nedokonalí, ale cesty k lepšímu já jsou pro hledající otevřeny.