Počátkem roku 1926 začaly přední odborné časopisy z oblasti gramofonového průmyslu otiskovat celostránkové inzeráty s fotografií skutečné velikosti údajně nejmenšího gramofonu na světě - měl jím být nový úžasný kapesní gramofon značky Mikiphone, který svým vzhledem připomínal spíše jakési nadměrečné kapesní hodinky typu "cibule", než přístroj, který by dokázal přehrát gramodesku o průměru až 25 cm. Nicméně to dokázal, a to až s překvapivě dobrými výsledky.

Zmíněné inzeráty zdůrazňovaly, že jde o vůbec první skutečně kapesní gramofon, který i přes své miniaturní rozměry není žádnou hračkou pro děti, nýbrž plnohodnotným přístrojem vydávajícím údajně při přehrávání gramodesek plný, robustní a bohatý zvuk. Pod heslem "zajistí vám hudbu kdekoliv" reklamní text vypočítával, kam tento "zázrak kompaktnosti" lze uložit: vejde se do kapsy saka, dámy ho mohou nosit v kabelce, dá se zavěsit na rám bicyklu, vejde se do kapsy na dveřích automobilu (vůbec už nemluvě o jeho nanejvýš snadném uložení do cestovního kufru či pracovní aktovky) a je ideálním zdrojem zábavy na piknicích, pěších túrách, při zábavných vyjížďkách automobily i při výletech parníky. V jednom článku v anglickém časopise The Gramophone byl Mikiphon označen za tak důmyslný, "jako kdyby snad pocházel z Číny". V létě roku 1927 obdržel jeho výrobce na Mezinárodní hudební výstavě v Ženevě první cenu.

Při průměru 11,5 centimetrů a výšce 4 centimetrů vážil Mikiphone jen něco přes jeden kilogram a výrobce k němu dodával též elegantní kožené pouzdro na zip i s popruhem pro nošení přes rameno či přes prsa. Na dokonale hladkém niklovaném víku pláště tohoto gramofonu byl kromě značky Mikiphone uveden ještě údaj "System Vadasz patented in all countries" a dále pak nápis "Pocket Phonograph" - výrobce tedy zvolil americkou podobu anglického slova označujícího v Evropě pouze válečkové fonografy, v USA ale i přístroje určené k přehrávání gramodesek.

Než se pustíme do podrobného popisu tohoto kapesního gramofonu, uveďme ještě několik úryvků z propagačního textu, kterým anglický dovozce tento přístroj vychvaloval:

Máme před sebou poslední slovo v oblasti vědecky konstruovaného gramofonu - je to doslova osmý div světa. Ve všem ohledu dokonalý gramofon, který je tak malý, že se snadno vejde do kapsy saka - či dokonce do dámské kabelky! Je to mistrovské dílo mechaniky, které je třeba vidět a hlavně SLYŠET, aby člověk uvěřil. Mikiphone dává plný a mocný tón, až nezvyklý pro gramofon tak miniaturních rozměrů - přehrává gramodesky o všech průměrech až do 25 centimetrů. Je dokonale vyroben z nejlepších součástek. Jeho srdcem je nejkvalitnější švýcarský motor o tichém chodu. Má důmyslnou ozvučnici a regulátor rychlosti konstruovaný na zcela novém principu. Absolutně bezchybná konstrukce. Leštěné niklované pouzdro. Nikdy nezrezaví. Je uvnitř i zvenčí leštěný, snáší bez potíží transport po moři i nejteplejší podnebí. Nejatraktivnější možný dárek! Přijďte ještě dnes a nechte si ho předvést!

S několika málo výhradami můžeme tento reklamní text označit za vcelku pravdivý. Jediný problém pro uživatele představovalo vlastně rozložení tohoto malého gramofonu tak, aby se na něm mohly přehrávat gramodesky - vyžadovalo to od uživatele značnou šikovnost (hlavně při následném ukládání všech dílů opět na své místo). Výrobce sice jako nápovědu vlepil na vnitřní stranu víka obrázek správného uložení každé součásti tak, aby pouzdro šlo opět zavřít, ale i tak šlo o dost náročnou skládačku.

Pérový motorek kapesního gramofonu Mikiphone se natahoval kličkou sloužící zároveň jako poutko k zavěšení složeného gramofonu např. na opasek. Rychlost otáčení kovového talíře o průměru 10 cm, na který se pokládaly gramodesky, reguloval pohyb páčky sloužící jako ramínko a zároveň i jako držák k nasazení slídové zvukovky běžného typu (snad pouze poněkud plošší než obvykle). Na její zadní stranu se nasazovala ozvučnice, jež vznikla sestavením ze dvou do sebe zasazených děrovaných dílů z celuloidu, které se pak při skládání opět složily jeden do druhého, aby zabíraly co nejméně místa. Gramodesku přidržoval na středové ose přítlačný kolík, takže po nasazení zvukovky s jehlou do zaváděcí drážky gramodesky představovalo jediný problém již jen nastavení správné rychlosti otáčení - ta se zvyšovala vychýlením raménka zvukovky směrem od středu gramodesky. Po přehrání gramodesky bylo možné motorek zastavit opětným posunutím ramínka se zvukovkou směrem ke středové ose.

Jednotlivé díly tohoto skládacího gramofonu do sebe zapadaly s milimetrovou přesností a v kovovém pouzdru přístroje se dokonce našlo místo i na malou plechovou krabičku s jehlami (pochopitelně též značky Mikiphone). V roce 1926 se tento miniaturní gramofon prodával v Anglii za 2 libry a 15 šilinků, přičemž cena gramodesek o průměru 25 cm s nahrávkami populární hudby činila ve stejné době 3 šilinky - zájemce si tudíž mohl tento gramofon zakoupit za cenu necelých dvaceti gramodesek.

Vzhledem k tomu, že se Mikiphone vyráběl poměrně dlouhou dobu - až do konce třicátých let - nacházejí dnes tento malebný kapesní přístroj sběratelé relativně často. Ještě doplňme, že patentovaný systém Vadasz (spočívající patrně ve zdvojení funkcí některých součástek) použila koncem dvacátých firma Parlophon u jednoho svého velice extravagantního typu kulatého stolního gramofonu v plechovém pouzdře. Měl nápadně dlouhý půlkruhový chromovaný zvukovod a v zavřeném stavu vypadal spíše jako krabice na klobouky než jako gramofon. Tento přístroj je dnes naopak poměrně raritní, a proto sběrateli velice vyhledávaný.

Za další "nejmenší gramofon na světě" svůj výrobek označovala například i pařížská firma Phonos Gipsy, která vyráběla koncem dvacátých let - kromě gramodesek značky Gipsy přinášejících hlavně snímky americké "hot dance music" - také gramofónek o rozměrech 15,5 x 8 x 6,5 cm a hmotnosti pouhý jeden kilogram. Gramofon Gipsy měl kožené pouzdro, kožený kryt motoru a dokonce i koženou skládací ozvučnicí uloženou i s držákem ve vnitřní straně víka. Poměrně primitivní konstrukce tohoto miniaturního gramofonu ovšem neumožňovala ani zdaleka tak kvalitní reprodukci, jakou nabízel kapesní gramofon značky Mikiphone.

Gramofony všech tří výše popsaných typů se na přelomu dvacátých a třicátých let dovážely i do ČSR. Kapesní Mikiphon a kulatý Parlophon bylo možné zakoupit u firmy Novitas (tedy u generálního zastoupení značky Parlophon pro ČSR), kožený gramofónek Gipsy dovážela bratislavská firma Dr. J. Kofler & Co. jakožto generální zastoupení francouzské společnosti Phonos Gipsy pro ČSR.

GABRIEL GÖSSEL, goessel@volny.cz