Středa 22. 1. 2003 Český rozhlas 2 - PRAHA - 21.30
hodin
Rozhlasová akademie třetího věku
Z
přednášky prof. PhDr. Jaroslava Pánka vyjímáme: Jeho skutečné zájmy se spíše
než politice, té pracné a každodenním úsilím prosazované činnosti, blížily
zábavám. Fridrich Falcký byl znamenitým tanečníkem, rád lovil, vyjížděl na
výlety, věnoval se své proslulé zahradě, ale jeho poslání vyžadovalo zcela jinou
průpravu než byl zájem o zahradu, knihovnu nebo lovy. To se také ukázalo vzápětí
poté, co vypuklo české stavovské povstání v roce 1618, a poté, co v roce 1619 byl
zvolen českým králem a povolán na český trůn. Fridrich Falcký si tuto volbu
nerozmýšlel, ačkoli se proti přijetí českého trůnu postavil jeho anglický zeť
Jakub I., a už tím signalizoval, že Fridrich Falcký nezíská velkou mezinárodní
podporu, kterou by proti Habsburkům nezbytně potřeboval. Fridrich Falcký přišel do
Čech jakožto do velmi odlišného prostředí. Falc byl malý bohatý stát v Říši,
který měl zhruba 250 tisíc obyvatel, naproti tomu české země patřily mezi
nejvýznamnější státy střední Evropy, měly kolem čtyř milionů obyvatel, měly
nejenom velká města, ale také rozvinutou ekonomiku, a to, co bylo nejdůležitější -
oproti soustředěné moci, tak jak byla rozvinuta ve Falci, byla v českých zemích
silná autonomie všech pěti zemí České koruny a velmi silné sebevědomí stavů.
Kontrolní otázky:
1.
Pokládáte za možné vítězství Fridricha Falckého a českých stavů v bělohorské
době?
2. Co soudíte o soupeření rakouských Habsburků a bavorských
Wittelsbachů?
(df) |