Veřejnoprávní program by měl divák poznat i při zakrytém logu v horním rohu obrazovky. Zhruba těmito slovy definoval před časem Zdeněk Svěrák svou představu o optimální podobě televize ve službách veřejnosti. Žel propast mezi citovaným ideálem a stávající realitou České televize je dnes tím širší a hlubší, čím zřetelněji se masová rozjuchanost prvního programu blíží beznadějně upadlému nováckému standardu. Nešťastník, ztracený o silvestrovském večeru mezi Helenkami Vondráčkovými, Karlíky Gotty a Šípy, Jiřinkami Bohdalovými a všemi ostatními věčně usmátými obličeji profesionálních bavičů, souběžně exhibujícími na obou zmíněných kanálech, by mohl vyprávět. Ještě, že před nimi mohl chvílemi prchnout na ČT 2, kde např. Janis Joplin Revival zprostředkovával připomínku let, než lidstvo zřejmě definitivně zhlouplo.

Dnešní schizofrenie České televize zoufale hledající cestu mezi Scyllou bulvární atraktivity a Charybdou nudy není náhodným dílem neblahé sudby či nepříznivé konstelace hvězd. Spíš jsme jen svědky dalšího úseku štafety, kterou si v nepravidelných intervalech předávají dobře honorovaní hrobaři dočasně pověřovaní ředitelováním této ctihodné instituce. Intenzivní pocit cílené demontáže druhdy perspektivně rozběhnutého stroje, průběžně posiluje i málo pochopitelná praxe respektování nesmyslů nově zavedených předchůdci.

Názornou ukázkou je obnovení někdejšího bolševického redakčního systému anonymně - kolektivní nezodpovědnosti (formálně kryté nálepkou "producentských center"), o které se zasloužil nedávno odejitý Jiří Balvín. Sisyfovský úkol vzkřísit do životaschopné podoby organismus, jehož mnohé orgány byly už zřejmě definitivně pohřbeny, rozhodně není budoucímu šéfovi České televize co závidět. A to ještě naivně předpokládejme, že táž "dobrá Rada", která zjevně nehodlá vyvodit zodpovědnost za svou minulou volbu, tentokrát vybere osobnost schopnou a ochotnou provést obrat čelem vzad na cestě vedoucí vzhůru do údolí nepotřebnosti České televize "jako takové".

Jako by zdálky byla slyšet ozvěna posledního smíchu těch, jimž předloňský pokus o politickou zteč Kavčích hor, tak nevyšel.