Pondělí 27. 1. 2003 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 13.00 hodin

Wolfgang Amadeus začal komponovat už v době, kdy ještě jako malé dítě neovládal plně notopis. Líbezné skladbičky zapisoval podle chlapcových přehrávek jeho otec Leopold Mozart, který ve své době patřil k předním salcburským hudebníkům. Umění svého syna hrdě předváděl všude, kde mohl.

Jako šestiletý byl Wolfgang ve Vídni představen Georgu Christophu Wagenseilovi, k němuž projevoval dojímavou dětskou náklonnost. Když hrál ve společnosti, zničehonic se prý zeptal: Není tady pan Wagenseil? Ten by měl přijít, ten tomu rozumí! A když se prý zase jednou ctihodný dvorní skladatel objevil, vyzval Wolfgang císaře, stojícího u cembala, aby mu udělal místo, a Wagenseilovi okázale řekl: Budu hrát Váš koncert a potřebuji, abyste mi obracel noty.

V roce 1763 se Leopold Mozart vydal s oběma svými dětmi - sedmiletým Wolfgangem a o necelých pět let starší Nannerl - na velkou, více než tři roky trvající koncertní cestu po západní Evropě. Tehdy Wolfgang poznal řadu skladatelů, kteří se mu stali vzory. V Paříži to byl hlavně Johann Schobert, v Londýně Johann Christian Bach, s nímž navázal přátelství. Přestože byl Mozart v té době ještě dítě, jeho kontakty s významnými umělci měly úroveň setkání dospělých. Svědčí o tom i slova českého houslisty a skladatele Antonína Kammela, který se v Londýně s Mozartovými setkal a slyšel Wolfganga hrát. Své dojmy vyjádřil v dopise hraběti Vincenci z Valdštejna z 30. dubna 1765: ...setkal jsem se zde také s Mr. Mozartem, který je velkým přítelem hraběte Chinbourga, Vaše Excelence by tedy měla slyšet světový zázrak, jeho syn, který je 8 let stár, hraje na instrument velice virtuózně, skládá jako anděl, i nejtěžší věci hraje prima vista, přitom má rozum, jako může mít vždy jen 40-50 let starý muž, (...) pro zásluhy, jež má Mr. Mozart a celá jeho rodina, jsem byl vskutku nucen uzavřít s nimi zvláštní přátelství...