5
vychází 20. 1. 2003
Tipy
Českého rozhlasu
Úterý 28. 1. 2003 Český rozhlas 2 - PRAHA - 0.04
hodin
V Meteoru nahlížíme do knihy Kevina Davise Rozluštěný genom. Příběh největšího objevu naší doby. Dostáváme se do zákulisí soupeření dvou amerických skupin - státní a soukromé - o poznání všech genů člověka.
Vítězem se stal šéf soukromého pracoviště Celera John Craig Venter. Jeho předchozí příprava byla solidní. Venter například nalezl nové lidské geny, které se velmi podobaly zajímavým genům jiných živočišných druhů. Výborná shoda byla například zjištěna u jednoho z genů mušky drozofily, který kóduje nitrobuněčnou signální molekulu. Pozoruhodná shoda genů ve dvou živočišných druzích oddělených od sebe stovkami milionů let vývoje ukazovala na důležitost tohoto genu.
Významnost se potvrdila o šest let později, když francouzští vědci prokázali, že mutace tohoto genu u lidí způsobuje jednu z dědičných forem mrtvice. V únoru 1992 se dostal Venter opět do médií. Ve zprávě pro časopis Nature popsal dalších 2375 genů uplatňujících se v lidském mozku. Bylo jasné, že jeho skupina produkuje neuvěřitelné množství údajů. Za necelý rok "přečetl" Venter částečně nebo úplně dvakrát tolik lidských genů, než se podařilo pracovníkům na celém světě dohromady. Nadto zvyšoval počet zpracovaných genů rychlostí přibližně sto za den.
10. července 1992 rezignoval Venter na své místo v Národním ústavu zdraví a začal chystat přesun své skupiny o několik kilometrů dál na sever do Rockvillu v Marylandu. V bývalé keramické továrně začal budovat největší ústav na určování genů na světě, v němž bylo umístěno třicet plně automatizovaných sekvenátorů DNA, sedmnáct katalytických stanic a speciálně upravená databáze na obřím počítači. Venter nepromarnil ani chvíli, aby vytvořil ze své nové společnosti jedno z neproduktivnějších center analýzy genů na světě. Meteorický vzestup ke slávě a k bohaství způsobil, že mnoho vědců na Ventera začalo žárlit. Co dráždilo Venterovy současníky nejvíce, byla skutečnost, že se z váženého a solidního vědce pracujícího pro federální vládu stal během dvou let podivuhodně úspěšný a nesmírně bohatý podnikatel. Prohlašoval, že nezaložil své pracoviště proto, aby zbohatl, ale proto, aby mohl "číst" geny rychlostí, jaké by ve státním Národním ústavu zdraví nikdy nedosáhl.
(bi)