5 |
|
Tipy |
|
Sobota 1. 2. 2003 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 20.00 hodin Bludný Holanďan Znáte systém ruských matrjošek? Divná otázka v souvislosti s Wagnerovým Bludným Holanďanem, ale není tak docela od věci, zvláště když se zamýšlíme, jak tento příběh vznikl. Představte si soubor ruských babušek, kdy ta největší obsahuje o něco menší, a ta zase ještě menší, až dojdeme k zcela miniaturnímu děťátku.Někdy na počátku čtyřicátých let 19. století Richard Wagner četl knihu Heinricha Heineho Paměti pana Schnabelewopského. Tato novela je o úplně něčem jiném, než o létajícím Holanďanovi - tak bychom totiž měli překládat romantickou operu Der Fliegende Holländer - ale v její sedmé kapitole je pomyslná divadelní hra, kde se s touto legendou poprvé setkáme. Další matrjoška přijde ve vlastním příběhu Wagnerovy opery a konečně ta nejmenší je obsažena v Sentině baladě ve druhém dějství, kdy norská dívka prohlašuje v extatickém rozpoložení, že ona sama je odhodlána věčně prokletého muže zachránit. Zajímavá je ta skutečnost, že vše co působilo na počátku nepravděpodobně a vymyšleně, se v závěru díla splní. Světová premiéra Bludného Holanďana se konala 2. ledna 1843 v Královském saském dvorním divadle v Drážďanech, dirigoval sám skladatel. Sentu ztvárnila slavná primadona Wilhelmine Schröder-Devrient. První uvedení v Praze se uskutečnilo ve Stavovském divadle v roce 1856 pod Škroupovou taktovkou .Není bez zajímavosti, že v Bayreuthu, Wagnerově operní svatyni, bylo toto dílo uvedeno až v roce 1901. Tehdy Sentu zpívala Ema Destinnová a dirigoval Felix Mottl. V českém jazyce mohli diváci dílo poprvé slyšet v roce 1902 v pražském Národním divadle v překladu Václava Judy Novotného, za dirigentský pult vystoupil Karel Kovařovic. V sobotním operním večeru 1. února uslyšíme Lisbeth Balslevovou jako Sentu a Simona Estese jako Holanďana. Bayreuthské provedení z roku 1985 řídí Woldemar Nelsson. IVAN RUML |