6
vychází 27. 1. 2003

Tipy ČRo

Pražská komorní filharmonie hraje Mozarta

18. prosince se sál České národní banky rozezněl hudbou Zelenky, Nováka, Telemanna a Dvořáka. Pražská komorní filharmonie uskutečnila se svým šéfdirigentem Jiřím Bělohlávkem a s přední českou mezzosopranistkou Dagmar Peckovou zvláštní koncert pro ČRo 3 - Vltava, který proběhl ve spolupráci s ČNB. Když v roce 1994 Pražská komorní filharmonie vznikla, předpokládalo se, že jejím hlavním repertoárovým zdrojem bude vzhledem k tzv. haydnovskému nástrojovému obsazení (smyčce, tympány, dechové nástroje po dvou - z žesťů pak jenom lesní rohy a trubky) především hudba vídeňského klasicismu. Už ale od počátku bylo zřejmé, že mladé ambiciózní těleso se bude dramaturgicky rozhlížet mnohem šíře. Jiří Bělohlávek má například blízko k české tvorbě, a tak v dosavadní diskografii jeho orchestru se můžeme setkat s řadou nahrávek Dvořáka a Nováka, terezínských autorů, ze světového repertoáru pak i s Mahlerem, Schönbergem a s dalšími skladateli. Uvádění světových vídeňských klasiků je ale samozřejmostí, i když ani zde není dramaturgická sféra nikterak vymezena. PKF například běžně uvádí i velké Beethovenovy symfonie, jež jsme zvyklí slýchat spíše od velkých symfonických těles. Je jasné, že Mozart je trvalou součástí orchestru, a tak nás nemůže překvapit, že se objevuje dvoudiskové album s jeho hudbou. Nejde o novinku, ale o kompilaci, jež nám znovu potvrzuje, že Bělohlávkův orchestr hrál Mozarta velmi dobře už na počátku své existence. Z té doby totiž pochází mozartovský recitál sopranistky Evy Urbanové, sestavený vesměs z Mozartových koncertních árií. O několik let později vznikl i další zajímavý mozartovský kompaktní disk - tentokráte koncertantní, na kterém spolupracovali dva špičkoví čeští umělci dvou generací - houslista, zde ovšem v roli violisty Josef Suk a houslista Ivan Ženatý.

BOHUSLAV VÍTEK