Není u nás horší, zbytečnější a nehospodárnější instituce, než je Česká televize! Tedy alespoň pokud by člověk soudil pouze z prohlášení zaangažované konkurence, jí zavázaných politiků a radních, a nakonec i ohlasů v tisku. Při zpětném listování ve vlastním glosáři přiznávám, že k oné pochmurné vizi občas sám přispívám. Dle vlastního přesvědčení právem. Přesto by bylo nefér přehlížet jednotlivé pořady, a občas dokonce celé projekty, jimiž Česká televize i dnes přesvědčivě naplňuje a ospravedlňuje smysl své existence.

V duchu veřejnoprávního zadání, které mj. logicky obsahuje i roli koproducenta a zprostředkovatele, přitom zdaleka nemusí jít jen o původní produkci. Vzorovou ukázkou jedinečného cyklu, podstatně přesahujícího jednoúčelové programové potřeby České televize, se stala v minulých několika týdnech ucelená řada premiér dokumentů tematicky zastřešených titulem Ztracená duše národa. Východiskem bolavé obžaloby bohorovného klidu, s nímž naše společnost "velkoryse" zapomíná na zvěrstva bolševického režimu, se stal obsáhlý projekt s výmluvným názvem Než bude pozdě. Stejně jako americká nadace Survivors of the Shoah režiséra Stevena Spielberga, která archivuje pro budoucnost svědectví těch, kteří přežili holocaust, je cílem toho českého projektu vytvořit "národní databázi" videozáznamů autentických výpovědí obětí a svědků komunistické diktatury.

Na základě dnes již několika set rozhovorů vytvořila trojice režisérů - Olga Sommerová, Petr Nikolaev a Jan Štern - sedm hodinových "zpráv o ztrátách", které tragicky poznamenaly historii, a osudově předznamenaly současnost českého národa. Konkrétní připomínkou většinou druhdy krátkozrace a zbaběle obětované důstojnosti, tradice, slušnosti, demokracie, odpovědnosti, víry a kontinuity, splatila Česká televize další část nesplatitelného dluhu, který máme nejen vůči hrstce těch, kteří ještě mohou svědčit. Kromě toho opět připomněla nadčasovou nutnost podobných připomínek.

Že tak důsledně činila proti atraktivním reprízám českých seriálů, souběžně vysílaných na prvním programu, je reprezentativním pokračováním jiného televizního příběhu.