Potřebou maximálně názorné demonstrace pro obzvláště nechápavé však netrpí pouze komerční obrazovka. Stejný polopatismus a popisnost vládne čím dál tím častěji i v České televizi. Vzorovým příkladem z aktuální veřejnoprávní nabídky je Evropské referendum. Série krátkých "hraných scének" s Janou Bouškovou a Václavem Vydrou se vysílá každý všední večer před druhým, komentovaným zpravodajstvím ČT 1. Formou soutěžní osvěty má uvést na pravou míru často účelově tradované bludy týkající se našeho vstupu do Evropské unie. Naivita, autorská impotence, herecká šmíra, a především právě ona schematická, didakticky plakátová názornost - to je konkrétní způsob, jakým tento celospolečensky prospěšný úkol veřejnoprávní tvůrci plní. Téměř na hranici sabotáže.

Evergreenem televizní názornosti se během uplynulých devíti let staly sobotní exhibice Vladimíra Železného s barevnými koláči sledovanosti. I ony bezostyšně kalkulují s intelektuální nedostatečností diváctva. Tradiční upřímné pokrytectví výběru dat cíleně utvrzujících jednotu vkusu jedince a většiny, obohatil nově pan ředitel o další mistrovskou ukázku tvůrčího nakládání s polopravdou. Tentokrát "opomněl" připomenout, že o šokující úspěch přihlouplého podnikového večírku s názvem Anno 2002 se zasloužil především - téměř hodinový - výpadek vysílání ostatních celoplošných televizí.