8
vychází 10. 2. 2003
Tipy ČRo
Sobota 22. 2. 2003 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 18.30
hodin
Operu o pěti dějstvích (v devíti obrazech) Trojané
zkomponoval Hector Berlioz (1803-1869) na vlastní libreto podle Vergiliovy Aeneidy. Jako
celek veledílo dokončené 1858 za skladatelova života nezaznělo! Pouze pařížské
Théatre Lyrique uvedlo 4. listopadu 1863 druhý díl tohoto jinak pětihodinového
operního kolosu s názvem Trojané v Kartágu (Les Troyens ŕ Carthage) s nevalným
úspěchem. Berliozův současník Charles Gounod k této pro francouzský národ
politováníhodné skutečnosti jen lakonicky poznamenal, že jako Hektór skonal v boji
na život a na smrt s Achillem před branami Tróje, tak i Hector Berlioz sešel z tohoto
světa, žebraje marně o uvedení svého nejlepšího díla před branami Velké
pařížské opery. Ke kompletnímu provedení Trojanů došlo až 21 let po Berliozově
smrti v Karlsruhe, kdy německé obecenstvo mohlo slyšet i první část Trojanů
nazvanou Dobytí Tróje (La prise de Troie).
Aeneas, který je v Berliozově opeře přidělen hrdinnému tenoristovi a prakticky představitel neodejde během celého představení ze scény, byl podle báje synem Anchíse a bohyně Venuše. Po dobytí Tróje za pomoci obřího pojízdného válečného úkrytu, jemuž se od té doby říká trójský kůň, odplul Aeneas s částí Trójanů na západ, zastavil se v Kartágu, kde pobláznil hlavu Dídó, a nakonec podle neodvratitelného příkazu věštby přistál v Itálii a jeho potomci založili Řím. Vergilius tímto způsobem prodloužil dějiny svého národa o několik století a dodal vážnosti zakladatelům Věčného města Romulovi a Removi. Tuto velkolepou francouzskou zpěvohru, která byla mj. novodobě uvedená při otevření pařížské operní budovy Bastille v roce 1990 v nádherné výpravě a režii Piera Luigiho Pizziho, budeme moci tentokrát sledovat z Metropolitní opery v New Yorku.
IVAN RUML