Všudypřítomnost televizní obrazovky vede ke ztrátě odstupu od nekonečného přívalu všeho, co na nás denně chrlí. A to nejen v podobě smíření s povrchností, hloupostí a upadlou kvalitou podstatné části programové nabídky - napříč časem, hranicemi a kanály. Stejně otupělé bývá diváctvo k výjimečným zážitkům z opačného pólu kvalitativního spektra. I ty však - proti tradici a očekávání - obrazovka občas nabídne. Nedávno dokonce v "žánru", kde by něco podobného nečekal ani největší optimista.

K železným zákonům show businessu patří souvislá předjarní série předávání nejrůznějších výročních cen, pochval a diplomů. Tento obyčej už dávno od světa okopírovala i tuzemská tragikomická karikatura velkého světa VIPáků. Proto i my máme každý rok touto dobou tu pochybnou čest, týden co týden jako diváci asistovat u nekonečných přehlídek hraného překvapení, dojetí a díků v podání všech očekávaných "upřímně zaskočených" oceněných. Letitá zkušenost utvrzuje předpoklad, že nudnější formát než je výřad laureátů, kořeněný scénkami s vtipkujícím moderátorem, nelze vymyslet. Přesto se zdálo, že letos se o to Česká televize pokusí. Rozhodla se totiž znásobit diváckou atraktivitu předávání Českých lvů zprostředkováním přímého přenosu jejich nominačního večera. Bez dojímacích point v podobě šťastných laureátů sliboval přímý přenos dvě hodiny zábavy srovnatelné snad s předčítáním vybraných položek telefonního seznamu. Ve skutečnosti bylo nakonec všechno úplně jinak: Theodor Skrýbl s Leopoldem Šamilem - či přesněji řečeno jejich alter ega, Jaroslav Dušek a jeho dlouholetý divadelní partner, Martin Zbrožek - přeskočili o několik kilometrů laťku televizní zábavy a přivodili tak šok nejen auditoriu filmařů a "známých tváří" přítomných v pražské Lucerně, ale i několika procentům (tj. stovkám tisíců!) televizních diváků druhého programu České televize. Nenechat se zlákat typizovanou krmí z televizní závodky, souběžně servírované na ČT 1 (Banánové rybičky), resp. na TV NOVA (Hospoda), se jim bohatě vyplatilo. Podobně živá sranda nebyla na obrazovce k vidění hodně dávno! Jestli vůbec někdy.

A nic na tom nemění ani poněkud rouhavá pochybnost, zda k tomu oba jmenovaní & spol. potřebovali "alibi" v podobě předehry k tradičního festivalu kalkulací a diplomacie filmových akademiků.