Autora básnické sbírky "Vždycky se ty dveře zavíraly" nám představí medailon, který napsal Jan Balabán pro katalog k Hruškově pařížskému vystoupení v roce 2002:

Petr Hruška se narodil roku 1964 v Ostravě, kde dosud žije. Jeho otec, inženýr chemik, pochází ze slezských Kravař a matka, zdravotní sestra, z českých Doks. Hruškovi bydleli v obecním bytě ve vilce na okraji městských sadů ve vzácné oáze stromů a zahrad v jinak špinavém a nevzhledném průmyslovém městě. Toto prostředí spolu se skautingem a častým pobýváním na chalupě v beskydských horách zřejmě přivedlo mladého Petra k hlubokému zájmu o botaniku a ornitologii, který předcházel jeho životní vášni pro literaturu. Prožitá a systematická znalost určitých oblastí přírodní vědy se stala jedním z estetických a metaforických zdrojů jeho pozdější poetiky.

Petr Hruška se nenarodil sám, ale jen o několik minut předběhl své dvojče Pavla. Pocit sounáležitosti s bratrem a zážitek intimity v rodině, která zaujímala tichou, ale důraznou opozici vůči vládnoucí komunistické ideologii, vůči všeobecné vulgaritě režimu a místa - to vše směrovalo Hruškovu další životní cestu spíše k hledání skutečných hodnot a důvěry, než k ambiciózní realizaci ve stávajících strukturách. Dostředivost rodinného prostředí, prožívaná většinou jako citadela, však někdy nutně nabývala i rozměrů jakéhosi vězení. Touha po bezpečí a vlastním místě i odpor k definitivnímu určení tímto místem a bezpečím, daly vznik metafoře "obývací nepokoj", která kromě toho, že je názvem první Petrovy vydané sbírky, je do jisté míry i klíčem k pochopení jeho poezie.

Když se Hruška rozhodl pro studia literatury, narazil na nepřízeň tehdejšího režimu. Podobně jako mnoho mladých mužů, kteří v obavě z vojenské služby hledali alespoň nějakou vysokou školu, se Hruška přihlásil na Technickou univerzitu v Ostravě, kde vystudoval obor úprava odpadních vod a stal se inženýrem "vodařem". Mladý inženýr pak nastoupil rok vojenské služby.

Po pádu komunistického režimu Hruška konečně vystudoval českou literaturu na filozofické fakultě v Ostravě a získal titul magistra. V době svých studií se aktivně zapojil do literárního života na univerzitě i ve městě, mj. účastí v takzvaných "literárních harendách", spojujících poezii s hospodskou zábavou, dříve typickou pro ostravskou oblast. Stál též u zrodu časopisu Landek. V současné době Hruška pracuje v Ústavu pro českou literaturu na Akademii věd v Brně a zároveň vyučuje českou literaturu na Masarykově univerzitě tamtéž. V roce 1995 vydal první sbírku básní Obývací nepokoje a v roce 1998 druhou sbírku Měsíce.

Zbývá dodat, že v roce 2002 vyšla Hruškova třetí sbírka Vždycky se ty dveře zavíraly. Na stanici ČRo 3 - Vltava z ní bude - v režii Evy Řehořové - číst autor spolu s Danou Peškovou. Zazní i zhudebněné básně v podání Norské trojky, v níž zpívá i Hruškova žena Yvetta Ellerová.