Další části dvaačtyřicetidílného projektu Gold edition se opět vyznačují dramaturgickou rozmanitostí a především snahou představit velkého dirigenta v čele České filharmonie jako umělce, který dokonale ovládá orchestr ve všech polohách, při interpretaci hudebních děl různých stylů a žánrů. Druhá šestice řady představuje zejména českou hudbu s akcentem na dvacáté století. Od nezaměnitelně originální poetiky Leoše Janáčka (č. 7, Taras Bulba, Glagolská mše) se přes melodické giganty Dvořáka a Suka (č. 8, Ant. Dvořák - Koncert pro housle a orchestr a Romance, Josef Suk - Fantasia) dostáváme až k obdivuhodně zralé životní i hudební moudrosti Kabeláčově a Hanušově (č. 11, Miloslav Kabeláč - Mysterium času, Jan Hanuš - Koncertantní symfonie) a optimistické hravosti mistrovských skladeb Bohuslava Martinů (č. 12, Koncert pro klavír a orchestr č. 3, kantáta Kytice). Ze světového repertoáru si můžeme vychutnat Ančerlův názor na symfonické prvotiny Beethovena a Brahmse (č. 9, první symfonie obou skladatelů) a radovat se ze skvělé invence mladistvých děl originálního "neoklasika" Sergeje Prokofjeva (č. 10, 1. Klasická symfonie a 1. a 2. klavírní koncert) Zatímco klavírní koncert B. Martinů, psaný původně pro Rudolfa Firkušného, interpretuje Josef Páleníček, jako sólisty Prokofjevových děl pro klavír si připomeneme pianistu světového jména Svjatoslava Richtera a Dagmar Baloghovou. Skladby obsažené v kompletu Zlatá edice lze poměrně často slýchat na koncertních pódiích i na CD v nejrůznějších interpretacích, můžeme si tak snadno ověřit, že ančerlovský projekt má velkou cenu nejen jako unikátní archivní dokument, ale především jako ukázka stále svěžího interpretačního mistrovství České filharmonie v čele s jejím tehdejším uměleckým šéfem. V této souvislosti se už lze jen těšit na obdobný supraphonský ediční počin: soubor symfonií Antonína Dvořáka s Českou filharmonií - nahrávku z 80. let minulého století, který rovněž právě vychází.