Úterý 4. 3. 2003 Český rozhlas 2 - PRAHA - 0.04
hodin
Kvetení
pro celý život
Příběhy
české vědy - tak je nazvána nová kniha, která chce přiblížit historii nedávných
objevů českých vědců - fascinující řetězce zkoumání, pokusů, pozorování,
otázky propojování české vědy s vědou světovou i příběhy jednotlivých
vědeckých osobností. Napsali ji vědečtí publicisté Libuše Koubská, Karel Pacner a
Šárka Speváková. V Meteoru nahlížíme do kapitoly "Svědek velkého skoku -
rostlinný fyziolog Krekule". Rostliny jsou doc. ing. Janu Krekulemu nadevše:
právem, vždyť, jak říká, nám nejen poskytují příjemné prostředí, ale
fotosyntézou zajišťují základy naší existence. Tato skutečnost nabývá teď v
21.století osudového globálního rozměru u dosud nezodpovězené otázky, jak se na
naší planetě za dvacet let uživí sedm miliard lidí. Nezvětší se, ale spíš se
zmenší rozloha orné půdy, převážná většina těch, kteří mají býti nasyceni -
kolem osmdesáti procent - bude žít v technologicky nevyvinutém třetím světě. A
stále budeme závislí na třech historických pilířích naší výživy - pšenici,
rýži a kukuřici. A ty, zdá se, v některých případech dosahují biologických
stropů své produktivity. Nejde ale jen o chleba. Rostlinné ekosystémy budou více než
kdy předtím představovat limity koloběhu vody v přírodě i ovlivňování podnebí.
Budou stále důležitější jako alternativa neobnovitelných zdrojů energie, jako
surovina farmaceutického průmyslu. S vysokou pravděpodobností nahradí při výrobě
lékařsky významných protilátek živočichy. Celoživotním tématem doc. Krekuleho je
kvetení rostlin. A vůbec příroda, tedy ta zelená. Výhodným pokusným objektem pro
studium kvetení se mu staly byliny, u nichž je kvetení vyvoláváno změnami délky
dne. U některých druhů stačí jediný zkrácený nebo prodloužený den a do týdne po
přijetí tohoto signálu se objeví základy květů. Co vyvolá fotoperiodický podnět
z rostlinách? Doc. Krekule se zaměřil na studium úlohy rostlinných hormonů. Zjistil
se svými kolegy, že změny délky dne mění výrazně hladinu hormonů. Pracovní
skupina doc. Krekuleho jako jedna z prvních na světě tento úkaz hlouběji prozkoumala.
A úplné prvenství získala, když objevila kolísání hladiny hormonů v závislosti
na vnitřních biologických hodinách, což bylo předtím známo jen u člověka a
vůbec savců.
(bi) |