 Pátek 7. 3. 2003 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 20.00
hodin
Sokolovo
K bitvě u
Sokolova (8. 3. 1943), v níž se 1. čs. samostatný prapor v Sovětském svazu poprvé
zúčastnil bojů a v níž mezi jinými padl Otakar Jaroš, se v rozhlasovém archivu
zachovalo jen několik málo záznamů. Podávají selektivní, avšak výmluvné
svědectví svého druhu. Nejstarší je reportážní záznam slavnostního večera k 5.
výročí sokolovské bitvy. Konal se v květnu 1948, jen krátce po únorovém převratu.
Nad pódiem čte tehdejší reportér nápis "Sokolovo - Bachmač - Zborov",
který ještě odkazuje k legionářské tradici, v projevu však znějí slova o
"živlech reakčních mezi sokolováky", o tom, že "zakuklení reakčníci
pohořeli tenkrát a pohořeli i v těchto dnech." Další zachovaná reportáž je z
jara 1968. Ludvík Svoboda tu na jiném slavnostním večeru, před Dubčekem a Novotným,
veřejně zahrnuje do téže věty - po mnoha letech zřejmě poprvé - příslušníky
východního i západního odboje, a také španělské interbrigadisty. Po předlouhé
době, kdy oficiálně existoval jen východní odboj, opatřený příslušnou stranickou
nálepkou, to byl průlom. Trval krátce. Svědčí o tom i rozhlasový archiv. V
dochovaném pořadu z roku 1971, tedy z počátku tzv. normalizace, je Otakar Jaroš
nazván "mladým komunistou". Mohl snad Hrdina SSSR nebýt komunistou? Nuže -
nebyl. Ideologická legenda neodpovídá skutečnosti ani v případě mnoha dalších
vlastenců, kteří po 15. březnu 1939 odešli bojovat za svobodu okupovaného
Československa a průběh počínající války je zavedl na území Sovětského svazu.
Další se připojovali tam. Jak to tedy bylo? O válečné anabázi, bitvě u Sokolova,
Otakaru Jarošovi a východním odboji svědčí po 60 letech v rozhlasové dokumentární
kompozici Sokolovo přímí účastnící: gen. mjr. v. v. Miroslav Šmoldas, gen.
mjr. v. v. Oldřich Kvapil, plk. v. v. Marie Kvapilová-Pišlová a plk. v. v. Nikolaj
Kubarič.
(bs) |
