Všimli jste si, jak málo se v českých rádiích - a tím nemyslím jen ty, které existují kvůli reklamním spotům - hrají písně Karla Kryla? Už slyším nejrůznější dramaturgy: "Nehodí se do formátu!" Ale možná je to jinak. Třeba se nám jenom nechce ohlížet se za svou vesměs nehrdinskou minulostí, právě tou, kterou Krylovy nahrávky víc než kterékoli jiné evokují.

Pro ty, co snadno zapomínají, ale také pro bohorovné zásobovače selektorů, kterým se dřív říkalo hudební redaktoři, mám každopádně nepříjemnou zprávu: na CD a v digitálně remasterovaných verzích se v tomto roce objeví série všech desek, které Kryl natočil. První vlaštovkou je legendární, z rozhlasových snímků poskládané album Bratříčku, zavírej vrátka. Na československý trh se ho podařilo uvést půl roku po invazi "spojeneckých vojsk Varšavské smlouvy", v březnu 1969. Téhož roku na podzim Kryl odešel do exilu a vrátil se až po dvaceti letech. Písně z "Bratříčka" tu naštěstí zůstaly, byť na zvukových nosičích mnohdy pečlivě utajovaných - v lepším případě na dně zásuvek. Král a klaun, Veličenstvo Kat, Anděl, Salome, Morituri te salutant, Nevidomá dívka, Píseň neznámého vojína, Pieta, Znamení doby... Není divu, že právě album Bratříčku, zavírej vrátka, obsahující i jmenované skladby, bývá považováno za to nejlepší, co v české písničkové tvorbě vzniklo.

"Není nic trapnějšího, než žijící klasik," svěřil se Kryl své přítelkyni Markétě Matouškové začátkem devadesátých let již minulého století. A přibližně v téže době prozradil novináři Miloši Čermákovi, autorovi krylovského knižního rozhovoru Půlkacíř: "Člověk může přežít jedině svou prací. Tím, kolik udělal dobrého. Anebo zlého." Když "řvoucí trpaslík a prorok na malém jevišti České republiky" (slovy zmíněné dívky Markéty) 3. března roku 1994 zemřel, mnohým se zhroutil svět, jiným se ulevilo, ale žádný z nich jistě ani na okamžik nezapochyboval o tom, že by tím Krylovy písně ztratily svou naléhavost. Nové vydání nejslavnějšího "půlkacířova" alba dokazuje, že Karel Kryl klasikem, kterého jeho dílo přežilo, rozhodně je.

MILAN ŠEFL