13 |
|
Tipy ČRo |
|
Sobota 29. 3. 2003 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 19.30
hodin
Přenos z Met - Gounod: Faust
Na
zhudebnění první části Goethova Fausta pomýšlel jednadvacetiletý Charles-Francois
Gounod už během svého pobytu ve Věčném městě, který vyplynul z udělení
prestižní Římské ceny (Prix de Rome, 1839-42) pro mladé francouzské skladatele. V
té době si totiž přečetl Goethovu proslulou hru, kterou do francouzštiny přeložil
Gérard de Nerval. O sedm let později dokonce pomýšlel Gounod na zkomponování slavné
kostelní scény. Plán na operu se však realizoval až v polovině padesátých let 19.
století, kdy libretistický tým Jules Barbier a Michel Carré začal vytvářet
literární základ zamýšleného hudebně dramatického díla. Vycházel přitom již z
existující Carrého tříaktové hry Faust et Marguerite. Ta vytvářela jakousi osnovu
Gounodova právě vznikajícího díla s tím, že byly rozšířeny role Markétčina
bratra Valentina a studenta Siebela. Navíc z Goethovy hry oproti Carrého předloze
přibyly v opeře Valentinova smrt, velkolepá baletní Valpuržina noc a vězeňská
scéna s apoteózou Markétčiny spásy. Gounod dokončil zhudebnění Fausta na podzim
1858 a nová opera o pěti dějstvích se okamžitě začala zkoušet v pařížském
Théatre Lyrique. Role Markétky byla dle divadelní logiky přidělena manželce
ředitele této scény Carolině Carvalhové a Mefista nastudoval Emile Balanqué. Postava
Fausta nebyla prý vhodně obsazena Hectorem Gruyerem, a tak ho na konci února 1859 na
poslední chvíli vystřídal francouzský operní veterán Josepha-Théodore-Désiré
Barbot, který si hravě poradil s vysokým cé ve Faustově kavatině ze třetího
dějství "Salut! Demeure chaste et pure". Uvidíme jak si s tímto pro
tenoristy obávaným avšak velice efektním místem poradí při přímém přenosu z
Metropolitní opery Roberto Alagna.
IVAN RUML |