Neděle 30. 3. 2003 Český rozhlas 2 - PRAHA
premiéra 30. března v 8.04, repríza 3.dubna v 0.04

V pondělí 21. května 1618 se ráno objevují v Karolinu dva poslové z české královské kanceláře s oznámením, že přišel nový císařský list z Vídně, obsahující důležitá nařízení pro shromážděné stavy. Měli se dostavit do kanceláře Jeho Milosti okolo deváté hodiny, tam jim bude přečten list Jeho Milosti císaře a krále.

Ten list ležel v úřadě místodržících už tři dny. Byl dopis zdržován proto, že byla neděle, nebo úmyslně pro větší moment překvapení? Těžko soudit. V každém pádě v pondělí kolem jedenácté hodiny přišlo karolinské shromáždění na Hrad. Sekretář místodržitelské kanceláře Filip Fabricius četl slovo od slova císařův přípis místodržícím, datovaný ve Vídni 16. května 1618: Urození a stateční věrní naši milí! Proč sjezd do koleje císaře Karla IV. ku pondělí 21. května podle poručení našeho odvolán nebyl, ráčili jsme tomu z psaní Vašeho milostivě vyrozuměti. I poněvadž jsme my z jistých a hodných příčin s dobrým uvažováním týchž sjezdů do některého krátkého času poodložiti ráčili, milostivě poroučeti ráčíme: pokudž by se k témuž dni někteří ze stavů vyšších neb vyslaných z měst do měst Pražských k témuž sjezdu najíti dali, abyste je před sebe do kanceláře společně nebo rozdílně povolati, jim tuto milostivou vůli naši, a že se to vše pro dobré jich od nás činí, též že to nemá býti na porušení svobod, majestátů a privilegií jejich, v známost uvedli a je napomenuli, aby přestávajíce na tom, k čemu právo mají, cizích věcí se neujímali a raději příčinu k lásce a svornosti nežli k zbytečným nedorozuměním dávali.

Obsah toho dvorského přípisu shromážděné defensory ohromil. Uvědomili si, že by týmž psaním netoliko páni defensorové, ale i páni stavové již jako na svých hrdlech odsouzeni byli. Zkrátka že diskuse dávno skončila, teď už začíná jít pomalu o krky. Mezitím v pražských ulicích vypukla panika. Někteří ustrašeně couvali a opouštěli sněm.

Jindřich Matyáš Thurn (ten patřil k defensorům, a tudíž byl v opozici proti císaři) posílá účastníkům sjezdu spěšnou zprávu: Přišlo nás jedno vystříhající vzkázání, pokudž my nařízení a jmenovaní defensoři na Hrad najíti se dáme, tehdy že jest při vartě nařízeno, aby nás jala, do vězení dala a nad námi exekuce ihned vykonána byla.

Hejtmanem Pražského hradu byl Diviš Černín. Ten zprávu o zesílení stráží nevyvrátil, toto opatření však vykládal tak, že jest se takový obyčej v tyto křížové dni, v kterýchž procesí z kostela svatého Víta na Strahov k svatému Benediktu a do kostelů jiných vykonávány bývají, zachovává a pro lepší řád a bezpečnost větší varta nařizována bývá. O hodnověrnosti takového vysvětlení nelze ani v tom nejmenším pochybovat! Nato nejvyšší purkrabí požádal, aby stavové oznámili jméno osoby, kteří šíří takové pomluvy. Jestli se skutečně připravovalo zatčení Jindřicha Matyáše Thurna a některých dalších, kteří patřili mezi radikály, to z těch sporých pramenů nevíme. Ale Thurn to tvrdil. V těch chvílích byl hrabě Thurn nejenom jedním z těch, kdo nesli vinu za neuposlechnutí královského rozkazu, ale také rebelem, který se nedostavil do Vídně na královo vyzvání.