Pondělí 31. 3. 2003 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 20.30 hodin

Carl Czerny (1791-1857) se narodil ve Vídni v rodině varhaníka, klavíristy, hobojisty a zpěváka Václava Černého, pocházejícího z Nymburka. Již od útlého dětství projevoval Carl Czerny velké hudební nadání: v sedmi letech složil svoji prvou skladbičku, v devíti hrál ve Vídni na veřejném koncertu Mozartův Klavírní koncert c moll a krátce na to se stal žákem, přítelem a spolupracovníkem Ludwiga van Beethovena. Czerny měl všechny předpoklady stát se fenomenálním koncertním pianistou: virtuózně ovládal klavír, disponoval neuvěřitelnou hudební pamětí - všechny skladby, koncerty, sonáty, fantazie, hrál zpaměti. Vedle této činnosti velice pilně komponoval a aranžoval hudbu svých současníků (vypracoval klavírní výtah Beethovenovy opery Fidelio). Rozhodující moment se v Czerného životě odehrál v roce 1810, kdy se ve Vídni setkal s klavírním virtuosem a pedagogem Muziem Clementim, jehož nová škola hry na klavír, nazvaná Nouveau Gradus ad Parnassum, přímo inspirovala Czerného k jeho vlastním pozdějším didaktickým klavírním opusům. Renomé, které začal ve Vídni získávat co by klavírní pedagog se šířilo velmi rychle a aristokratické i měšťanské kruhy se předháněly, aby "braly hodiny klavíru u Czerného"; v roce 1815 mu Beethoven svěřil v klavírní péči svého synovce Carla, ze kterého se měl stát virtuos; v roce 1821 u Czerného po dvě léta studoval Franz Liszt; pedagog Czerny tak stanul na hudebním Olympu. O poznání horší to bylo se skladatelem Carl Czernym a jeho dílem, o čemž se mohl sám přesvědčit na stránkách Neue Zeitschrift für Musik, kde nebyl ušetřen přísného názoru z pera Roberta Schumanna. Do jaké míry měl Schumann pravdu, když označoval Czerného skladby za úpadkové, se můžeme přesvědčit prostřednictvím unikátního záznamu z festivalu Carla Czerného konaného 13.-16. 6. 2002 v kanadském Edmontonu, ze kterého je připraven náš večerní výběr.