16
vychází 7. 4. 2003

Zpět na obsah         

Tipy ČRo

Úterý 15. 4. 2003 Český rozhlas 2 - PRAHA - 0.04 hodin

Tajemství indiánské černozemě

V roce 1540 zatoužil bývalý španělský pasák vepřů Francisco Pizarro po další velké říši a vyslal svého bratra Gonzala daleko na východ za hřebeny majestátních Kordiller, aby pátral po bájné "Zemi skořice". Dvě stě padesát Španělů a čtyři tisíce domorodých nosičů se vydalo v únoru 1541 na cestu. Když na sklonku téhož roku konečně zdolali hory, zbývaly z velkolepé expedice jen trosky. Většina indiánů dezertovala a 140 Španělů zaplatilo cestu životem, vypráví v Meteoru doc. ing. Jaroslav Petr. V kritické situaci se výprava rozdělila. Pizarrův zástupce Francisco de Orellana se vydal s padesáti muži shánět jídlo na lodi San Pedro stlučené ze dřeva pralesních stromů pomocí hřebů vykovaných z podkov koní. Pizarro na něj marně čekal. Orellanova loď se nedokázala vrátit proti silnému proudu a její velitel tak proti své vůli podnikl jednu z nejúžasnějších objevitelských výprav. Jeho muži postavili druhou loď pojmenovanou Vítězství a nechali se proudem unášet dále na východ. V únoru 1542 vplul Orellana do vod veletoku, kterému dal jméno Amazonka podle kmene válečnických žen, s nimiž se údajně střetl 24. června v krvavé bitvě.

Události zachycené v deníku výpravy dominikánským mnichem Gasparem de Varvajal jsou historiky brány s velkou rezervou. Především popisy velkých sídlišť s ulicemi, opevněními a velkým počtem obyvatel znějí odborníkům neuvěřitelně. Půdy v tropických deštných pralesích jsou neuvěřitelně chudé na živiny. Políčka vyrvaná z pralesa sekyrami a ohněm se rychle vyčerpávají a přestanou rodit. Indiáni musejí chtě nechtě opustit své chýše a vydat se na cestu. Badatelé si neumějí představit, že by v těchto podmínkách mohla vzkvétat města. Klíč k pochopení zpráv Orellanovy výpravy se zřejmě skrývá v kouscích půdy, kterým se v Brazílii říká "indiánská černozem". I dnešní indiáni o těchto ostrůvcích nesmírně úrodné půdy dobře vědí. Často na nich pěstují ovocné stromy, především mango a papáju, které tu rostou třikrát rychleji než na žlutých a červených jalových půdách pralesa. Vědci nepochybují, že je stvořila lidská ruka. Před dvěma tisíciletími přišly do Amazonie indiánské kmeny, které uměly hospodařit na pralesní půdě tak, že ji nevyčerpávaly, ale naopak ji zhodnocovaly.

(bi)