Sobota 25. 4. 2003 Český rozhlas 2 - PRAHA - 8.04
hodin
Stárneme stejně jako červi, mouchy a myši
Víme, že
všechna živá stvoření jsou smrtelná, ale že by se dala porovnávat smrtelnost
jednobuněčných kvasinek, jednoduchých červů, much, myší a lidí připadá asi
trochu zvláštní, konstatuje v Meteoru prof. MUDr. Vratislav Schreiber. - Při
stárnutí se však uplatňují děje, které jsou pro všechny tyto tvory společné. A
tak se vědci ptají, co by z toho mohlo plynout pro lidi? Je třeba ovšem říci, že
neodvratitelná smrtelnost neplatí pro některé nádorové buňky a to je ovšem také
příčinou zájmu lékařů. Nádorové buňky, získané od nemocné ženy s iniciálami
H. L., se v laboratořích už kultivují po desetiletí, nazývají se HELA- buňkami.
Laboratorními postupy lze dosáhnout znesmrtelnění také u dalších buněk. Jinak ale
platí to, co bylo řečeno na začátku. Stárnutí kvasinek se pozná podle toho,
kolikrát z jedné mateřské buňky vypučí buňka dceřinná, nová a tak se pak pro
další generace stává buňkou mateřskou, ale přitom všechny tyto buňky stárnou.
Když se však genetickými manipulacemi vyřadí geny, které se účastní při
zpracování glukózy a při tvorbě některých růstových faktorů, doba dožití
výchozí buňky se prodlouží o tři sta procent! A navíc tato buňka získává
odolnost vůči některým stresům, zejména nedostatku kyslíku a stresu z tepelného
šoku, z přehřátí. Podobné mechanismy se uplatňují také u stvoření
vícebuněčných, u živočichů jako jsou jednodušší červi - hlístice, mouchy
octomilky, ale i myši a lidé. Na účast růstových faktorů ukazuje pozoruhodné
zjištění, že takto uměle vyvolaná dlouhověkost je spojena s trpaslictvím. Takoví
dlouhověcí tvorové pak mají asi poloviční velikost než tvorové s normální dobou
dožití. Kdo by ale stál o dlouhověkost za cenu trpaslictví. Je jisté, že pro
člověka však tento vztah mezi trpaslictvím a dlouhověkostí neplatí. Ze současných
studií vztahu růstového hormonu, růstových faktorů a lidského stárnutí zatím
neplyne obecně použitelná léčba stárnutí nebo jeho prevence, ale jistá naděje tu
je. Podle největších optimistů by se snad lidský věk dal promocí vědy prodloužit
na 110 až 120 let.
(bi) |