17
vychází 14. 4. 2003

Tipy ČRo

Stárneme stejně jako červi, mouchy a myši

Víme, že všechna živá stvoření jsou smrtelná, ale že by se dala porovnávat smrtelnost jednobuněčných kvasinek, jednoduchých červů, much, myší a lidí připadá asi trochu zvláštní, konstatuje v Meteoru prof. MUDr. Vratislav Schreiber. - Při stárnutí se však uplatňují děje, které jsou pro všechny tyto tvory společné. A tak se vědci ptají, co by z toho mohlo plynout pro lidi? Je třeba ovšem říci, že neodvratitelná smrtelnost neplatí pro některé nádorové buňky a to je ovšem také příčinou zájmu lékařů. Nádorové buňky, získané od nemocné ženy s iniciálami H. L., se v laboratořích už kultivují po desetiletí, nazývají se HELA- buňkami. Laboratorními postupy lze dosáhnout znesmrtelnění také u dalších buněk. Jinak ale platí to, co bylo řečeno na začátku. Stárnutí kvasinek se pozná podle toho, kolikrát z jedné mateřské buňky vypučí buňka dceřinná, nová a tak se pak pro další generace stává buňkou mateřskou, ale přitom všechny tyto buňky stárnou. Když se však genetickými manipulacemi vyřadí geny, které se účastní při zpracování glukózy a při tvorbě některých růstových faktorů, doba dožití výchozí buňky se prodlouží o tři sta procent! A navíc tato buňka získává odolnost vůči některým stresům, zejména nedostatku kyslíku a stresu z tepelného šoku, z přehřátí. Podobné mechanismy se uplatňují také u stvoření vícebuněčných, u živočichů jako jsou jednodušší červi - hlístice, mouchy octomilky, ale i myši a lidé. Na účast růstových faktorů ukazuje pozoruhodné zjištění, že takto uměle vyvolaná dlouhověkost je spojena s trpaslictvím. Takoví dlouhověcí tvorové pak mají asi poloviční velikost než tvorové s normální dobou dožití. Kdo by ale stál o dlouhověkost za cenu trpaslictví. Je jisté, že pro člověka však tento vztah mezi trpaslictvím a dlouhověkostí neplatí. Ze současných studií vztahu růstového hormonu, růstových faktorů a lidského stárnutí zatím neplyne obecně použitelná léčba stárnutí nebo jeho prevence, ale jistá naděje tu je. Podle největších optimistů by se snad lidský věk dal promocí vědy prodloužit na 110 až 120 let.

(bi)