Úterý 29. 4. 2003 Český rozhlas 2 - PRAHA - 0.04 hodin

Popis desetiletého obléhání města je natolik spolehlivý, že v roce 1870 mohl německý amatérský archeolog Heinrich Schliemann s Iliadou v ruce dojít až k tureckému vršku nazývanému Hissarlik čili "město rozvalin" a říci: Tady budeme kopat a najdeme zdi, jež byly svědky Homérových příběhů, tvrdí v Meteoru doc. ing. Jaroslav Petr.

Na první pohled to vypadalo, že Schliemann četl Iliadu velmi nepozorně, nebo se zmýlil Homér. Starořecký epos líčí Tróju jako město na mořském břehu a z Hissarliku je to k Egejskému moři na západě několik kilometrů a zhruba stejnou vzdálenost musí urazit cestovatel, když se vydá z místa bývalé Tróje na sever k Dardanelám. Mezinárodní tým geologů, který zkoumá okolí bývalé Tróje od roku 1977, ale zjistil, že Homér měl pravdu. V době trójské války, tedy někdy kolem roku 1250 př. n. l., zasahoval od Dardanel hluboko do vnitrozemí záliv, jehož vody šplouchaly bezmála až pod hradbami slavného města. Teprve v pozdějších dobách zaneslo zátoku bahno a písek naplavené řekami. Ve Schliemannově době už nebylo po zálivu ani památky a na jeho místě se rozprostírala bažinatá pláň. Je zajímavé, že římský zeměpisec Strabón, který navštívil místo dávné Tróje před dvěma tisíciletími, se nenechal zmást. Nedávno dokončené geologické výzkumy týmu vedeného irským geologem Johnem Lucem dokazují, že Strabón viděl trójskou zátoku z poloviny zanesenou říčními usazeninami, ale správně usoudil, že v době obléhání Tróje sahala zátoka hlouběji do středozemí.