Neděle 25. 5. 2003 Český rozhlas 3 - VLTAVA - od 12.10 do 23.00 hodin

Návrat do Prahy přinesl Talichovi pokračování uměleckých přátelství - například s Josefem Sukem, s nímž občas hrával v Českém kvartetu. Za dirigentským pultem České filharmonie stanul poprvé roku 1917, ale už o rok později s ní dosáhl obrovského úspěchu, když mu Suk svěřil premiéru svého Zrání. Zřejmě především na základě toho se ve svých 35 letech stal šéfdirigentem České filharmonie, z níž se mu podařilo vytvořit orchestr světové úrovně. Po dvou letech práce vyjel s ČF poprvé do zahraničí, do Vídně - opět s obrovským úspěchem. Talich stavěl svůj repertoár především na české hudbě, věnoval se však také světovému repertoáru. Toto směřování zúročil jak na pražském festivalu Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu, tak v rámci svých častých zahraničních hostování: dirigoval přední orchestry v Itálii, Slovinsku, Maďarsku, Belgii, Německu, Rakousku, Sovětském svazu, důležitá byla jeho hostování v Anglii a v severských zemích. Druhá světová válka jej zastihla jako správce opery Národního divadla a po ní byl nespravedlivě nařčen z kolaborace. Následovalo zatčení, věznění a nemožnost spolupráce s ČF. V té době zakládá Talich z konzervatoristů svůj Český komorní orchestr, je proti svému přesvědčení znovu v Národním divadle a z přepracování se zhroutí. Přichází další zlom, únor1948 - pro Talicha zákaz práce, především s jeho milovaným ČKO. Situaci zdánlivě řeší pozvání z Bratislavy, kde Talich pomáhá budovat Slovenskou filharmonii. Do Prahy zajíždí pracovat s ČF, ale pouze ve studiích Supraphonu, teprve později může před orchestr předstoupit na veřejném koncertě. Václav Talich zemřel 16. 3. 1961 a je pochován ve svém druhém domově, v Berouně.