TV TIPY
Pondělí 2. 6. 2003 NOVA - 20.30 hodin
Mystic
pizza
V Connecticutu, v malém rybářském
městečku Mystic, žijí a v pizzerii paní Leony pracují tři servírky. Rázná Jojo
Barboza a její dvě kamarádky, sestry Kat a Daisy Arujovy. Jojo sice miluje rybáře
Billa Montija, ale vdávat se zatím nechce a tak raději při obřadu omdlí dřív, než
bude nucena říci ano. Bill ji naštěstí také miluje, a tak jí nevydařenou svatbu
odpustí. Milostné trable se nevyhýbají ani Kat a Daisy. Zatímco krásná, ale
poněkud prostořeká Daisy se seznámí s upřímným mladíkem Charlesem, který je
však příliš poznamenán výchovou a původem bohatého synáčka, ostýchavá Kat se
pomalu sbližuje s ženatým architektem Tomem, u kterého po dobu nepřítomnosti jeho
ženy hlídá jeho čtyřletou dceru , aby si vydělala na studia.
Režie Donald Petrie. Hrají
Annabeth Gish, Lili Taylor, Julia Roberts, Vincent D'Onofrio, William R. Moses, Adam
Storke, Conchata Ferrell a další.
Úterý 3. 6. 2003 ČT 1 - 20.00 hodin
Buddy
Manželé Lintzovi mají zvláštního
koníčka. Dveře jejich domova jsou otevřeny nejrůznějším zvířecím mazlíčkům,
malým i velkým. Párek šimpanzů je vychováván, jako by to byly jejich vlastní
děti. Když se Trudy Lintzová dozví o osiřelém gorilím mláděti, najde u ní
drobeček útočiště. Jenže z drobečka vyroste pořízek, který má nejen lidskou
duši, ale i své nálady a stesky. Buddy je sice téměř člen rodiny, ale jednoho dne
na světové výstavě v Chicagu se své "paní" téměř vymkne situace z
rukou. Film byl natočen podle skutečného příběhu. Buddy se dožil 54 let a byl
jednou z nejdéle žijících goril v zajetí. Hlavní roli "zvířecího"
snímku režisérky Caroline Thompsonové ztvárnila půvabná Rene Russoová.
Středa 4. 6. 2003 NOVA - 20.30 hodin
Lví past
Bylo to ráno 7. prosince 1993, kdy
šílený střelec zahájil palbu do davu cestujících dojíždějících každý den do
práce na Long Islandu. Po jeho střelbě zůstalo na místě šest mrtvých a devatenáct
těžce zraněných lidí. Tragická událost navždy změnila život bývalé zdravotní
sestry Carolyn McCarthyové. Její manžel, po jehož boku prožila třicet let, byl
totiž při útoku zabit na místě, její šestadvacetiletý syn byl velmi těžce
zraněn a bojuje v nemocnici o život. Zoufalá žena opustí poklidný předměstsý
život, který se tragickým incidentem zhroutil a vedle snahy pomoci synovi, se také
pustí do boje proti volně dostupným útočným zbraním.
Režie Joseph Sargent. Hrají
Laurie Metcalfová, Mackenzie Astin, Tyrone Benskin, Cedric Smith a další.
Čtvrtek 5. 6. 2003 ČT 2 - 21.50 hodin
Srdečně
vítáme
Film s ironizujícím názvem nás zavede do
pohnuté poválečné doby německých dějin. Režisér Hark Bohm vypráví příběh
mladíka, který po deseti letech vězení za prohřešek proti sovětskému režimu v
roce 1946 utíká zpět do západní zóny. Jediné místo, kde je vítán, je ovšem
jakýsi útulek či dětský domov, jehož ředitelem se stal jeho učitel ze střední
školy. Friedrich poznává, jaké jsou hodnoty těchto dětí a alespoň jednoho z nich
se pokouší zachránit. V krutých chvílích uvnitř těchto zdí poznává i velkou
lásku.
Pátek 6. 6. 2003 ČT 1 - 21.25 hodin
Komisař
Moulin
Ve jménu
našich dětí
Komisařství na Nábřeží zlatníků se vyprázdnilo.
Službu má jen mladičká inspektorka, protože to vždy odnesou "ucha".
Všichni ostatní jsou nasazeni na případ, který se jmenuje Moulinova svatba. Do budovy
se však dostanou ozbrojení muži a jedna žena. Kde vzali služební průkazy a co
chtějí zrovna na komisařství? Než se policistka vzpamatuje, je odzbrojena a svázána
jako rukojmí. A díky zapomenutým prstýnkům v zásuvce kanceláře přibudou další
rukojmí. Co chtějí ti ke všemu odhodlaní muži a zoufalá žena s bolestí v očích?
Místo své svatby začíná Moulin vyjednávat...
Sobota 7. 6. 2003 ČT 1 - 21.05 hodin
Jak se
bojovalo proti chicagskému podsvětí
Na přelomu
20. a 30. let se chicagské ulice zmítaly jak v přestřelkách, které proti sobě vedly
konkurující se zločinecké gangy, tak v dlouho marném úsilí tamější policie
podsvětí rozprášit. Organizovaný zločin byl provázán na hospodářské a dokonce
politické struktury, někteří mocní bossové byli zdánlivě nedotknutelní. Však
také pověstný gangster Al Capone nebyl obžalován z vražd, které organizoval, ale z
daňových úniků...
Urputné policejní tažení proti
gangům trvající mnoho let vstoupilo do legend, spojeno zejména se jménem Eliota
Nesse. Nejprve se stal hrdinou televizního seriálu již na sklonku 50. let (před
třiceti lety jsme z něho viděli pouze epizodu o zavraždění chicagského starosty
Čermáka nazvanou Zangarova zbraň), pak se vrátil na filmová plátna díky výpravné
rekonstrukci dávných události Neúplatní (1987) a díky jejímu mimořádnému
ohlasu se znovu vynořil v seriálové (u nás též známé) podobě nazvané
Nedotknutelní. Přičemž původní pojmenování zůstává pokaždé stejné -
Untouchtables.
Režisérem Neúplatných se stal Brian De Palma, odborník
na akční historky, od něhož málokdo očekával, že sugestivně vyprávěný
příběh povýší až k zamyšlení nad nástrahami nekonečného boje se zločinem,
jenž se vyžádá bezpočet obětí. Eliot Ness, jehož zprvu zastihujeme jako mladého a
nezkušeného zmocněnce ministerstva financí, však vyroste v obávanou,
nepodplatitelnou osobnost. De Palma měl štěstí, že si pro tuto roli vybral doposud
mladistvě ojíněného Kevina Costnera, jehož obklopil zkušenějšími partnery. Svým
hrdinům vtiskli větší obezřetnost, kterou vyvažovali Nessovu umanutost a ochotu
horkokrevně se pouštět do riskantních akcí. Například Sean Connery ztělesnil
chlapovitého poldu Jima Malona, jenž Nessovi poskytuje cenné rady. Naproti tomu Robert
De Niro si bez nejmenšího zlehčování zahrál až démonicky zlotřilého Capona,
užíraného marným vztekem nad vytrvale rozprostíranými sítěmi svého soka.
Není příliš důležité, že
tvůrci (scénář napsal David Mamet) se úzkostlivě nedrželi přesného průběhu
historických událostí, chtěli předestřít fascinující mozaiku nejrůznějších
policejních postupů, sledujících tentýž cíl - dopadení viníků. Oceníme nejen
brilantní postižení dobových reálií, inscenační zvládnutí všedních rozmluv i
okamžiků beznaděje, ale také naprostou hodnověrnost přestřelek. Pozoruhodné je
rovněž, že se autoři vzdávají bezvýhradného happy-endu, že zdůrazňují, nakolik
vytrvalí příslušníci "Nessova komanda" nasazovali vlastní život.
De Palma navíc vzdal hold
klasickým dílům zvoleného žánru (viz klasické gangsterky z počátku 30. let jako
Zjizvená tvář nebo Malý Caesar) - a nejen jim. Dovolil si vynalézavě parafrázovat i
proslulou scénu masakru na oděském schodišti z ruského revolučního eposu Křižník
Poťomkin: v Neúplatných se obdobná scéna odehrává na schodišti vlakového
nádraží a po kamenných schodech, kde se schyluje ke krvavé přestřelce, též
sjíždí nikým neřízený kočárek s nic netušícím batoletem... Až se někdy
ocitnete v Chacigu, můžete nádraží, kde se tyto poutavé scény natáčely,
navštívit: nazývá se Union Station.
JAN JAROŠ
Neděle 8. 6. 2003 ČT 1 - 20.00 hodin
Obtížné
hledání životních jistot
Rád bych
zajásal: nový televizní snímek Na psí knížku patří k tomu nejlepšímu, co
v posledních letech na Kavčích horách vzniklo. A to navzdory tomu, že začínající
scenáristka Sabina Remundová si zvolila téma i hrdiny zdánlivě zcela odlehlé,
problémy lidí na samém prahu stárnutí, lidí často nezakotvených a plácajících
se v obtížné existenční situaci. Navzdory tomu, že jako režiséra, u něhož se
navíc chtěla přiučit režijní profesi, si nezvolila někoho věkově spřízněného,
ale naopak jednoho z nestorů, Františka Filipa.
Sabina Remundová prokázala mimořádný charakterizační
talent: každou z postav obdařila plně uvěřitelnými rysy, které nesetrvávají u
několika přímočarých tahů, nýbrž jemně modelují výsledný portrét, rozehraný
do nejpodrobnějších odstínů. Má mimořádnou schopnost napsat navenek snad
banální, avšak s rozpoložením a ustrojením dané postavy pevně srostlé rozmluvy
(aniž by podlehla svodům jakkoli okouzlujícího tlachání), které ani na okamžik
nezadrhnou, které plynou uvolněně, které vypovídají o svém mluvčím a současně
pomáhají utvářet místy posmutnělé, melancholické, místy humorné zápletky.
Autorka nezkoumá, proč svou
Jarmilu napsala právě takovou, jakou je, odkud povstala její vpravdě andělská
povaha, díky níž nesezdána vydrží se sobeckým partnerem (a jeho věčně
hudrající matkou). Nechává ji, aby procházela nejrůznějšími zatěžkávacími
zkouškami, a dívá se, jak si přitom počíná, zaznamenává reakce okolí, vybarvuje
další a další plošky její osobnosti. Jen mimochodem se dovídáme, že vychovala
čtyři děti, které jsou z příběhu vytěsněny, odsunuty do epizodního postavení,
že pečovala o invalidního manžela, než zemřel, že život se sní nikdy nemazlil.
Hlavní roli ztvárňuje Iva
Janžurová, která se úspěšně přehrála do stárnoucích hrdinek, jimž vtiskla
nenuceně maminkovskou ustaranost. Neméně působiví jsou Jiří Lábus či Stella
Zázvorková, ovšem skutečně rovnocennou partnerkou se jí stává Eva Holubová,
která se blýskla postavou zhýčkané, nudící se ženy, která Jarmilu přiměje k
nebývalému povyražení. Nic bližšího prozrazovat nebudu, ale mohu každého ujistit,
že tak brilantně rozehrané trapasy jsme již dlouho neviděli.
JAN JAROŠ |