23 |
|
Televize |
|
TV TIPY
Pondělí 2. 6. 2003 NOVA - 20.30 hodin
Mystic
pizza
V Connecticutu, v malém rybářském
městečku Mystic, žijí a v pizzerii paní Leony pracují tři servírky. Rázná Jojo
Barboza a její dvě kamarádky, sestry Kat a Daisy Arujovy. Jojo sice miluje rybáře
Billa Montija, ale vdávat se zatím nechce a tak raději při obřadu omdlí dřív, než
bude nucena říci ano. Bill ji naštěstí také miluje, a tak jí nevydařenou svatbu
odpustí. Milostné trable se nevyhýbají ani Kat a Daisy. Zatímco krásná, ale
poněkud prostořeká Daisy se seznámí s upřímným mladíkem Charlesem, který je
však příliš poznamenán výchovou a původem bohatého synáčka, ostýchavá Kat se
pomalu sbližuje s ženatým architektem Tomem, u kterého po dobu nepřítomnosti jeho
ženy hlídá jeho čtyřletou dceru , aby si vydělala na studia.
Režie Donald Petrie. Hrají Annabeth Gish, Lili Taylor, Julia Roberts, Vincent D'Onofrio, William R. Moses, Adam Storke, Conchata Ferrell a další. Úterý 3. 6. 2003 ČT 1 - 20.00 hodin Buddy Manželé Lintzovi mají zvláštního koníčka. Dveře jejich domova jsou otevřeny nejrůznějším zvířecím mazlíčkům, malým i velkým. Párek šimpanzů je vychováván, jako by to byly jejich vlastní děti. Když se Trudy Lintzová dozví o osiřelém gorilím mláděti, najde u ní drobeček útočiště. Jenže z drobečka vyroste pořízek, který má nejen lidskou duši, ale i své nálady a stesky. Buddy je sice téměř člen rodiny, ale jednoho dne na světové výstavě v Chicagu se své "paní" téměř vymkne situace z rukou. Film byl natočen podle skutečného příběhu. Buddy se dožil 54 let a byl jednou z nejdéle žijících goril v zajetí. Hlavní roli "zvířecího" snímku režisérky Caroline Thompsonové ztvárnila půvabná Rene Russoová.Středa 4. 6. 2003 NOVA - 20.30 hodin Lví past Bylo to ráno 7. prosince 1993, kdy šílený střelec zahájil palbu do davu cestujících dojíždějících každý den do práce na Long Islandu. Po jeho střelbě zůstalo na místě šest mrtvých a devatenáct těžce zraněných lidí. Tragická událost navždy změnila život bývalé zdravotní sestry Carolyn McCarthyové. Její manžel, po jehož boku prožila třicet let, byl totiž při útoku zabit na místě, její šestadvacetiletý syn byl velmi těžce zraněn a bojuje v nemocnici o život. Zoufalá žena opustí poklidný předměstsý život, který se tragickým incidentem zhroutil a vedle snahy pomoci synovi, se také pustí do boje proti volně dostupným útočným zbraním. Režie Joseph Sargent. Hrají Laurie Metcalfová, Mackenzie Astin, Tyrone Benskin, Cedric Smith a další. Čtvrtek 5. 6. 2003 ČT 2 - 21.50 hodin Srdečně vítáme Film s ironizujícím názvem nás zavede do pohnuté poválečné doby německých dějin. Režisér Hark Bohm vypráví příběh mladíka, který po deseti letech vězení za prohřešek proti sovětskému režimu v roce 1946 utíká zpět do západní zóny. Jediné místo, kde je vítán, je ovšem jakýsi útulek či dětský domov, jehož ředitelem se stal jeho učitel ze střední školy. Friedrich poznává, jaké jsou hodnoty těchto dětí a alespoň jednoho z nich se pokouší zachránit. V krutých chvílích uvnitř těchto zdí poznává i velkou lásku.Pátek 6. 6. 2003 ČT 1 - 21.25 hodin Komisař Moulin Ve jménu našich dětíKomisařství na Nábřeží zlatníků se vyprázdnilo. Službu má jen mladičká inspektorka, protože to vždy odnesou "ucha". Všichni ostatní jsou nasazeni na případ, který se jmenuje Moulinova svatba. Do budovy se však dostanou ozbrojení muži a jedna žena. Kde vzali služební průkazy a co chtějí zrovna na komisařství? Než se policistka vzpamatuje, je odzbrojena a svázána jako rukojmí. A díky zapomenutým prstýnkům v zásuvce kanceláře přibudou další rukojmí. Co chtějí ti ke všemu odhodlaní muži a zoufalá žena s bolestí v očích? Místo své svatby začíná Moulin vyjednávat... Sobota 7. 6. 2003 ČT 1 - 21.05 hodin Jak se bojovalo proti chicagskému podsvětí Na přelomu 20. a 30. let se chicagské ulice zmítaly jak v přestřelkách, které proti sobě vedly konkurující se zločinecké gangy, tak v dlouho marném úsilí tamější policie podsvětí rozprášit. Organizovaný zločin byl provázán na hospodářské a dokonce politické struktury, někteří mocní bossové byli zdánlivě nedotknutelní. Však také pověstný gangster Al Capone nebyl obžalován z vražd, které organizoval, ale z daňových úniků... Urputné policejní tažení proti gangům trvající mnoho let vstoupilo do legend, spojeno zejména se jménem Eliota Nesse. Nejprve se stal hrdinou televizního seriálu již na sklonku 50. let (před třiceti lety jsme z něho viděli pouze epizodu o zavraždění chicagského starosty Čermáka nazvanou Zangarova zbraň), pak se vrátil na filmová plátna díky výpravné rekonstrukci dávných události Neúplatní (1987) a díky jejímu mimořádnému ohlasu se znovu vynořil v seriálové (u nás též známé) podobě nazvané Nedotknutelní. Přičemž původní pojmenování zůstává pokaždé stejné - Untouchtables. Režisérem Neúplatných se stal Brian De Palma, odborník na akční historky, od něhož málokdo očekával, že sugestivně vyprávěný příběh povýší až k zamyšlení nad nástrahami nekonečného boje se zločinem, jenž se vyžádá bezpočet obětí. Eliot Ness, jehož zprvu zastihujeme jako mladého a nezkušeného zmocněnce ministerstva financí, však vyroste v obávanou, nepodplatitelnou osobnost. De Palma měl štěstí, že si pro tuto roli vybral doposud mladistvě ojíněného Kevina Costnera, jehož obklopil zkušenějšími partnery. Svým hrdinům vtiskli větší obezřetnost, kterou vyvažovali Nessovu umanutost a ochotu horkokrevně se pouštět do riskantních akcí. Například Sean Connery ztělesnil chlapovitého poldu Jima Malona, jenž Nessovi poskytuje cenné rady. Naproti tomu Robert De Niro si bez nejmenšího zlehčování zahrál až démonicky zlotřilého Capona, užíraného marným vztekem nad vytrvale rozprostíranými sítěmi svého soka. Není příliš důležité, že tvůrci (scénář napsal David Mamet) se úzkostlivě nedrželi přesného průběhu historických událostí, chtěli předestřít fascinující mozaiku nejrůznějších policejních postupů, sledujících tentýž cíl - dopadení viníků. Oceníme nejen brilantní postižení dobových reálií, inscenační zvládnutí všedních rozmluv i okamžiků beznaděje, ale také naprostou hodnověrnost přestřelek. Pozoruhodné je rovněž, že se autoři vzdávají bezvýhradného happy-endu, že zdůrazňují, nakolik vytrvalí příslušníci "Nessova komanda" nasazovali vlastní život. De Palma navíc vzdal hold klasickým dílům zvoleného žánru (viz klasické gangsterky z počátku 30. let jako Zjizvená tvář nebo Malý Caesar) - a nejen jim. Dovolil si vynalézavě parafrázovat i proslulou scénu masakru na oděském schodišti z ruského revolučního eposu Křižník Poťomkin: v Neúplatných se obdobná scéna odehrává na schodišti vlakového nádraží a po kamenných schodech, kde se schyluje ke krvavé přestřelce, též sjíždí nikým neřízený kočárek s nic netušícím batoletem... Až se někdy ocitnete v Chacigu, můžete nádraží, kde se tyto poutavé scény natáčely, navštívit: nazývá se Union Station. JAN JAROŠ Neděle 8. 6. 2003 ČT 1 - 20.00 hodin Obtížné hledání životních jistot Rád bych zajásal: nový televizní snímek Na psí knížku patří k tomu nejlepšímu, co v posledních letech na Kavčích horách vzniklo. A to navzdory tomu, že začínající scenáristka Sabina Remundová si zvolila téma i hrdiny zdánlivě zcela odlehlé, problémy lidí na samém prahu stárnutí, lidí často nezakotvených a plácajících se v obtížné existenční situaci. Navzdory tomu, že jako režiséra, u něhož se navíc chtěla přiučit režijní profesi, si nezvolila někoho věkově spřízněného, ale naopak jednoho z nestorů, Františka Filipa. Sabina Remundová prokázala mimořádný charakterizační talent: každou z postav obdařila plně uvěřitelnými rysy, které nesetrvávají u několika přímočarých tahů, nýbrž jemně modelují výsledný portrét, rozehraný do nejpodrobnějších odstínů. Má mimořádnou schopnost napsat navenek snad banální, avšak s rozpoložením a ustrojením dané postavy pevně srostlé rozmluvy (aniž by podlehla svodům jakkoli okouzlujícího tlachání), které ani na okamžik nezadrhnou, které plynou uvolněně, které vypovídají o svém mluvčím a současně pomáhají utvářet místy posmutnělé, melancholické, místy humorné zápletky. Autorka nezkoumá, proč svou Jarmilu napsala právě takovou, jakou je, odkud povstala její vpravdě andělská povaha, díky níž nesezdána vydrží se sobeckým partnerem (a jeho věčně hudrající matkou). Nechává ji, aby procházela nejrůznějšími zatěžkávacími zkouškami, a dívá se, jak si přitom počíná, zaznamenává reakce okolí, vybarvuje další a další plošky její osobnosti. Jen mimochodem se dovídáme, že vychovala čtyři děti, které jsou z příběhu vytěsněny, odsunuty do epizodního postavení, že pečovala o invalidního manžela, než zemřel, že život se sní nikdy nemazlil. Hlavní roli ztvárňuje Iva Janžurová, která se úspěšně přehrála do stárnoucích hrdinek, jimž vtiskla nenuceně maminkovskou ustaranost. Neméně působiví jsou Jiří Lábus či Stella Zázvorková, ovšem skutečně rovnocennou partnerkou se jí stává Eva Holubová, která se blýskla postavou zhýčkané, nudící se ženy, která Jarmilu přiměje k nebývalému povyražení. Nic bližšího prozrazovat nebudu, ale mohu každého ujistit, že tak brilantně rozehrané trapasy jsme již dlouho neviděli. JAN JAROŠ |