Pravidla dobrého muzikálu (nejen filmového) byla napsána nejzdařilejšími díly už před desítkami let (třeba West Side story), přesto tvůrci tohoto žánru k nim průběžně přidávají cosi nového, působivě objevného. Ať je to třeba jen jedna scéna, úchvatná taneční kreace, dvě tři opojné melodie. Americké Chicago scenáristy Billa Condona a režiséra Roba Marshalla lze označit téměř za vzorovou klasiku žánru, byť klasiku mladě čerstvou. Nechybí mu snad nic z toho, co má správný muzikál mít: příběh, v němž "o něco jde", kvalitní herecké výkony, výtečná hudba, pohybová inteligence, režie, která to všechno drží pohromadě. Zkrátka profesionálně dokonalý snímek, který diváka upoutá, rozjaří hudbou a rytmem, chvílemi mrazí i nenásilně vyzývá k etické diskusi. Ale především potěší, neboť je to vskutku mistrovsky zvládnutá podívaná. Oscarová žeň, kterou před několika týdny film sklidil - mj. za nejlepší film roku - mu právem náleží.

Příběh se odehrává v Chicagu dvacátých let většinou na prknech revuálního divadla a kabaretu; využívá tedy hned dvou působivých filmových prostředí, které navíc pikantně koření dalšími neméně atraktivními kulisami - vězení a soudní síň. Právě ve věznici se střetnou dvě protagonistky - mladá poněkud naivní Roxie, toužící po kariéře revuální hvězdy (Renée Zellwegerová), a Velma, která proslulou hvězdou už je (Catherine Zeta-Jonesová); obě jsou však v této chvíli na tom víceméně stejně, neboť je čeká soud za vraždu partnerů. Naštěstí je ve hře i protřelý advokát Flynn (Richard Gere), o němž jde pověst, že žádnou kauzu dosud neprohrál.

Jedním z ústředních hrdinů filmu je ovšem jazz - nabízí diváku své nesčetné hudební i taneční "převleky" v reji světel a barevně úchvatných kostýmech. Hudba a tanec v různých bohatých, svižně proměnlivých podobách dodávají snímku řadu vynikajících scén; připomeňme např. nápaditá, výtečně choreograficky i režijně zvládnutá pódiová vystoupení obou hlavních představitelek či stepujícího Richarda Gere v báječné snově-reálné scéně, kde se prolínají dramatické okamžiky ze soudní síně s neméně vzrušujícím tanečním vystoupením. Hudba spoluvytváří i podtrhuje podmanivý rytmus filmu. V hýřivém bohatství zvuků, pohybu, světel a kostýmů však nezaniká ani jemně výstražný obraz světa, kde nevítězí spravedlnost, ale síla peněz (kdo si zaplatí obratného advokáta, může vyváznout), ani humor, které tvůrci dávkují se sympatickou střídmostí.