23 |
|
Tipy ČRo |
|
Pondělí 2. 6. 2003 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 19.00 hodin Škroupův Mořský géz Český triptych předsmetanovských oper, vysílaných v přímém přenosu ze Stavovského divadla v Praze, pokračuje uvedením sedmé opery Františka Škroupa Mořský géz, jejíž provedení bude řídit brněnský dirigent Jaroslav Kyzlink. Vzhledem k tomu, že byla opera naposledy hrána v Čechách při světové premiéře v roce 1851, muselo Národní divadlo vyrobit nový notový materiál, neboť původní partitura se nedochovala v úplnosti. Podle rukopisu klavírního výtahu instrumentoval první jednání Tomáš Hála.Známe sice autora naší národní hymny jako znamenitého tvůrce první česko-slovenské opery Dráteník a v rozhlase se občas vysílala Škroupova opera Kolumbus, nikdo však do března letošního roku netušil, co se skrývá pod německým titulem Der Meergeuse. Etymologicky slovo géz (geus) vzniklo z francouzského spílání jistého hraběte, jenž se pohrdlivě vyjádřil o petici nizozemských šlechticů, požadující odchod okupačních vojsk. Takže si pod ním můžeme dnes představit něco jako zbojníky, rebelanty či jakési hnutí neposlušnosti, které nesouhlasí se španělským pořádkem zavedeným v 16. století v Nizozemí. Mořští gézové dokonce přepadali španělské loďstvo, a proto se stali obávanou hrozbou pro španělského krále Filipa II. a jeho věrného vazala vévodu z Alby. Není tedy divu, že s tímto dílem měl František Škroup též velký úspěch při uvedení v Rotterdamu. Přispěla k tomu i líbezná hudba, připomínající místy zpěvný Belliniho styl i přírodní lyriku Weberova Čarostřelce. IVAN RUML |