Pondělí 2. 6. 2003 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 19.00
hodin
Škroupův
Mořský géz
Český
triptych předsmetanovských oper, vysílaných v přímém přenosu ze Stavovského
divadla v Praze, pokračuje uvedením sedmé opery Františka Škroupa Mořský géz,
jejíž provedení bude řídit brněnský dirigent Jaroslav Kyzlink. Vzhledem k tomu, že
byla opera naposledy hrána v Čechách při světové premiéře v roce 1851, muselo
Národní divadlo vyrobit nový notový materiál, neboť původní partitura se
nedochovala v úplnosti. Podle rukopisu klavírního výtahu instrumentoval první
jednání Tomáš Hála.
Známe sice autora naší
národní hymny jako znamenitého tvůrce první česko-slovenské opery Dráteník a v
rozhlase se občas vysílala Škroupova opera Kolumbus, nikdo však do března letošního
roku netušil, co se skrývá pod německým titulem Der Meergeuse. Etymologicky slovo
géz (geus) vzniklo z francouzského spílání jistého hraběte, jenž se pohrdlivě
vyjádřil o petici nizozemských šlechticů, požadující odchod okupačních vojsk.
Takže si pod ním můžeme dnes představit něco jako zbojníky, rebelanty či jakési
hnutí neposlušnosti, které nesouhlasí se španělským pořádkem zavedeným v 16.
století v Nizozemí. Mořští gézové dokonce přepadali španělské loďstvo, a proto
se stali obávanou hrozbou pro španělského krále Filipa II. a jeho věrného vazala
vévodu z Alby. Není tedy divu, že s tímto dílem měl František Škroup též velký
úspěch při uvedení v Rotterdamu. Přispěla k tomu i líbezná hudba,
připomínající místy zpěvný Belliniho styl i přírodní lyriku Weberova
Čarostřelce.
IVAN RUML |