Teoreticky mudrovat o globalizaci patří k pomyslným povinnostem politiků, novinářů i různých idealistů. Prakticky proti globalizaci protestovat je pak radostí řady militantních individuí, vydávajících se tu za anarchisty, tu za ekology. O obojím nás pravidelně informuje televizní obrazovka. Paradoxem je, že ve stínu mediálně vděčného a hojně komentovaného řinkotu skla výloh nejrůznějších Macdonaldů & spol. zůstává možná největší celosvětová globalizace, týkající se obsahu i formy televizního vysílání.

Zdánlivě platí, že čím početnější je nabídka televizních programů, tím větší je šance uspokojit rozmanité zájmy a chutě různorodého publika. Ve skutečnosti však podobná logika neplatí: Stačí letmo zasurfovat desítkami kanálů z různých zemí šířených kabelovou či satelitní televizí, aby člověk s překvapením zjistil, kolik z nich mu nabízí totéž. Sice v různých jazycích, ale často ve stejnou chvíli.

Celosvětově standardizovaná nabídka filmů a televizních seriálů funguje už dávno. Její nedílnou součástí jsme se krátce po listopadovém převratu stali i my. (Tehdy příznačně prostřednictvím amerického Dallasu.) V posledních letech zaběhanou praxi nově "obohatil" fenomén licencované zábavy. Zejména nejrůznějších zábavných soutěží o atraktivní ceny. Zatímco od pradávných dob legendárního dr. Jana Pixy patřil u nás dlouhá léta právě tento žánr k tradičním a prestižním reprezentantům nápaditosti televizních tvůrců, dnes tuzemské obrazovky suverénně ovládají domácí kopie zahraničních pořadů - od Nováckého Chcete být milionářem po Hodinu pravdy České televize.

Příznačné pro současný stav globalizované programové nabídky je, že tyto nadnárodní prototypy patří i u nás k masově úspěšným pořadům, kterým ani po profesionální stránce není moc co vyčítat. Přesto platí, že zejména přehlídka "Milionářů", které se odehrávají ve stejném prostředí, za téhož zvukového doprovodu a ve stejné režii v Čechách, Rusku, Německu, Slovensku atd., patří k zážitkům téměř orwellovským.

Řádná glosa "na okraj televizní obrazovky" by asi měla končit pointou. Nejlépe optimistickou. Reálná vize globální televize, která servíruje unifikované menu kdykoliv a kdekoliv na světě, však nic podobného nenabízí.