Český spisovatel Egon Hostovský (1908-1973) prožil téměř polovinu života v USA (v exilu za druhé světové války a od roku 1950 až do smrti). Jeho první román o Americe z doby poválečné bytové krize Cizinec hledá byt nikdy ve Spojených státech nevyšel (v Praze byl vydán nakl. Melantrich v roce 1947). Podle slov autora, píšícího i v dalších knihách nejvíce o emigrantech, mu byl při líčení tamního způsobu života zazlíván pohled na Američany z nového, nikoli "ustáleného" úhlu.

Doktor Marek, hledající v newyorském babylónu ostrůvek klidu, ticha a míru, tj. byt a stůl, kde by mohl dokončit výzkumnou práci o léčení vysokého tlaku, patří k Hostovského typu postav s úkolem a posláním, které je i poselstvím. Muž s kufrem, setkávající se na své cestě za bytem skutečným i symbolickým s lidmi z různého sociálního prostředí, se stává objektem jejich potřeb a zájmů. Byť s obtížemi jim čelí, nakonec sebou nenechá manipulovat, a je proto vnímán jako podivín, jako člověk nepříjemný a nepřijatelný, neboť svými postoji a chováním nepřímo odkrývá lidem jejich "slabá místa v duši" (např. špatné svědomí, vypočítavost, zbabělost, snahu ovládat penězi, citem). Bezprostřední náklonnost poznává tento záhy uštvaný kurýr s tajemstvím, které ostatní irituje a vyvolává nejvýše zvědavost, pouze u dítěte a psa. A pochopení a pomoc u dělníka Nováka, jehož "člověčina" a prostá obětavost ho provází k očekávanému setkání s tajemnou bytostí (Bůh-Žena-Smrt?), až na samý konec cesty, na niž budou vysláni další kurýři, neboť jemu se nepodařilo "přijet k Ní jako vítěz, a ne jako zbitý žebrák". Nepodařilo se mu splnit úkol, jímž chtěl pomoci ostatním a naplnit smysl svého života. Stalo se tak, že: "Posel nevyřkl hledanou poučku ani zaklínadlo. Vyslovil hádanku." Hledání vnitřní svobody a míru každého jednotlivce i vzájemné lidské blízkosti a sounáležitosti stále pokračuje, je věčné.

Dvanáctidílnou četbu na pokračování připravila Vlasta Skalická, v režii Petra Adlera účinkuje Jan Vlasák.