Středa 18. 6. 2003 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 20.00 hodin

Čtvrtého září roku 1830 píše Fryderyk Chopin z Varšavy svému příteli Tytovi Wojciechowskému: Myslím, že odjíždím proto, abych navždycky zapomněl na domov: myslím, že jedu umřít - a jak těžo se musí umírat jinde než tam, kde člověk žil. Počátkem listopadu onoho roku odjíždí přes Prahu do Vídně, kde ho za pár dnů zastihne zpráva o polském povstání, které následujícího roku tragicky zhynulo pod carskou ruskou knutou. Fryderyk se o pádu Varšavy dozvěděl ve Stuttgartu a od této chvíle, jako oddaný patriot, stává se na celých 19 let - až do své smrti 17. října 1849 v Paříži, vyhnancem, přestože mu dokonce ruský velvyslanec v Paříži Poco di Bordžo nabídl titul carského dvorního klavíristy. Tehdy prohlásil: I když jsem se nezúčastnil revoluce roku 1830, byl jsem srdcem s těmi, kteří ji provedli. Považuji se tedy za vyhnance a kromě tohoto titulu si nedovoluji přijmout žádný jiný.

Chopinova korespondence je obsáhlá, podrobná, vcelku přesná a rozhodně nesmírně zajímavá a vysvětluje zejména mnohé událostí jeho života. Stala se předlohou i některých literárních zpracování, kterým lze věřit.