My jsme jejich živná půda, jejich dealery a dalo by se říct i bacilonosiči. Málokdo vám v debatě řekne: o tom nic nevím, tomu nerozumím, o tom jsem slyšel jen málo. To ani nemluvím o politicích, jejichž profese vůbec nepřipustí, aby snad neměli přehled, aby se netvářili, že všemu vidí až do morku kosti. Ale přiznejme si : nejsou takoví i vaši a moji přátelé a známí? Ale ano, jsou. "Jo, Ruml, to je ten co udělal Sarajevský atentát", vyhrkne v reakci na to jméno paní z naší ulice. A já zjišťuji, že vůbec nic neví o senátorovi Rumlovi, o jeho charakteru a na politika až úzkostlivé poctivosti a toleranci. Už se jí nevybavuje, že tenkrát odešlo několik členů z ODS kvůli podivným sponzorským darům, ale slovo Sarajevo jí v chaluhách nejasných dojmů zůstalo. Nebo s jakou lehkostí posuzoval jeden z mých přátel rozhodnutí ministra Tvrdíka podat demisi, jen aby mohl použít výroky o tvrdosti vojáka podle svých představ a zavtipkovat o zelených mozcích. Až mě takový argument na úrovni vtipů o blondýnách překvapil. Zeptala jsem se otevřeně - co o tom všem ví.. Nic mu nebylo známo o tom, co se bývalému ministru podařilo, jak jasné měl představy o reformě armády. Nějak si neuvědomil, že za Tvrdíkova ministrování armáda neselhala ani doma při povodních a summitu NATO, ani v zahraničí v Kosovu, Afghánistánu, Kuvajtu a Iráku. Nikde prý nečetl, že jsme i na evropské úrovni dali příslib vyššího rozpočtu pro armádu, a tak nakonec uznal, že jako laik nemůže posoudit, zda přidělené peníze reformu ohrozí. Ale "řekl svůj názor".

"A co vlastně o Evropské unii víme," opakovala do omrzení vzdělaná učitelka. Neměla čas přečíst si materiály, které jí dali až do schránky, nesledovala debaty a nekupovala noviny. Jen si vzpomíná na televizní šoty a to má zas pravdu, že televizní kampaň touto formou před referendem ve veřejnoprávní i v komerčních televizích nebyla dobrá, spíš naivní až hloupá. Tvůrci se odvolávali, že je tomu tak proto, aby to lidé snadněji pochopili. Prostě se ukázalo, že kdo chtěl získat informace, našel jich dost a dost. Kdo tvrdil, že věděl málo, skutečně málo věděl. Zdá se, že na tom moc nezmění ani do budoucna přesvědčovací kampaně a protikampaně všeho druhu. Za totality u nás koloval takový vtip: ptá se nadřízený úředníka: "Co si o tom myslíte?" Odpověď zní: "Já ještě dnes nečetl Rudé právo, ještě nevím, co si mám myslet..." Pěkně zbabělé, ale jak jednoduché pro mozeček! Listovat dnešními novinami znamená - nechat si názory, argumenty, a nečekaná vystoupení politiků projít vlastní hlavou. Tedy vším dobrým a soudným, co v hlavě máme.

Ještě ani nedozněl posměch nad roztříštěností názorů sociálních demokratů při volbě prezidenta. Tentokrát ještě víc horkou kaši navařili občanští demokraté. Tato strana doporučovala lidem vyslovit "ano" pro Evropskou unii, ale někteří její čelní politici, na příklad Říman a Langer, vyvolávali hrdě, že oni řeknou "ne". A to jsou poslanci, kteří by se měli umět orientovat co nejlépe a s nadhledem. Budiž to tedy dokladem, že někdy ani dva doktoráty...

...a že stojí zato nechat si projít vlastní hlavou skutečnost. Ta stvrzuje, že opět ekonomika jako lokomotiva táhne v předstihu události politické. V podstatě už nějaký čas v Evropské unii jsme. Řada odvětví a oborů už teď přijímá dotace z jejích fondů. Ještě než vstoupíme do unie se všemi právy a povinnostmi, už máme zrušenu řadu cel na zemědělské suroviny a u citlivých položek jsme alespoň dojednali bezcelní kvóty dodávek do unie. Za necelý rok mají cla padnout úplně. Proto také už několik let přizpůsobujeme legislativu evropským normám a stálo nás to už nemálo výdajů. Evropský i americký trh nám dává jasně najevo, co je konkurence a už víme, že chceme-li v ní obstát, nebude to bezbolestné. Kdybychom měli mezi politiky státníka, vysvětloval by lidem už dávno pro nezasvěcené těžko postřehnutelný obrat v jedné důležité věci: těsně po roce 1989 u nás zahraniční investoři hledali levnou pracovní sílu. Pak zjistili, že tu najdou ještě dál na východ a že Česká republika je zásobárnou kvalifikovaných dělníků a techniků. Však také velvyslanec EU Ramiro Cibrián mohl všem účastníkům referenda ve svém dopise sdělit, že ČR je z kandidátských zemí největším příjemcem zahraničních investic, které zvyšují prosperitu země a dávají pracovní příležitost. V roce 2003 tu investuje 16 firem další 232 miliardy dolarů. Ředitel agentury Czechinvest Martin Jahn potvrdil, že zahraniční investoři u nás nyní vyhledávají inženýry a techniky s vysokou kvalifikací, aby zde zřídili strategické služby, centra pro výzkum a vývoj svých firem, rozsetých po celém světě. To na příklad koncerny Honeywell, Matsushita, Rieter, Symbol Technologies i hvězda na komunikačním poli Logica CMG. Přijde čas, kdy naši inženýři budou řídit výzkumná centra nadnárodních společností jinde ve světě a vyrobené zboží bude překračovat hranice bez cel. Nejmodernější technologie nebudou státy před sebou tajit, ale naopak vyvážet. Sen? Ale ne. Takový vývoj přece nikdo nezastaví, ani zarputilci, kteří opatrně nabádají: počkejme ještě! Mohli by najednou zjistit, že nám ten rychlík už dávno