Neděle 29. 6. 2003 Český rozhlas 2 - PRAHA
Ppremiéra 29. června v 8.04, repríza 3. července v 0.04

Už velmi brzy po zahájení války začalo se v českém táboře pošeptmu hovořit o zradě. Fáma se šířila a naleptávala i tak dost slabou bojovou morálku českých stavů. Mluví o tom v dohadech mnozí současníci, aniž přinášejí spolehlivé důkazy. Leccos naznačuje na několika místech své Historie české Pavel Skála ze Zhoře. Uvádí například, že v roce 1619 si počínal Hohenlohe při obléhání Českých Budějovic přinejmenším podivně, také okolnosti bitvy u Záblatí počátkem června téhož roku jsou mu značně podezřelé. Odkud se dozvěděl Buquoy, že Mansfeld táhne od Plzně k Budějovicům? Proč z hlavního tábora před Budějovicemi nepřišel Mansfeldovi nikdo na pomoc? Šlo jen o řevnivost mezi dvěma veliteli stavovského vojska, nebo byla ve hře černá zrada?

Pražský historik Karel Stloukal objevil koncem 20. let minulého století v německém Hannoveru jistý protokol. Ten protokol se týkal výslechu dvou nejmenovaných zajatých důstojníků českého stavovského vojska. Není datován, ale podle všeho vznikl někdy v druhé polovině roku 1619. Oba zajatci v něm pod přísahou vypovídají o poměrech v českém vojsku. Hned úvodem si stěžují, že české pluky leží v poli už víc než rok,a i když mají nad protivníkem velkou přesilu, nedosáhly ničeho. Došlo prý sice k několika srážkám u jihočeských rybníků, ale ukázalo se přitom, že v českém velení panuje zrada. Děla u hráze sice mířila na nepřítele, ale dělostřelcům bylo přikázáno střílet pouze do vody. Když byl nepřítel poražen, muselo naše vojsko stát po celou noc v dešti a velitelé mu nedovolili postoupit, dokud se nepřátelské jednotky nestáhly bezpečně do Budějovic. Město mohlo být přitom tehdy snadno dobyto. A takových nevyužitých příležitostí prý bylo víc. Takovým faktem může být i informace, že čeští vojáci měli (prý) pod trestem smrti zakázáno napadat nepřítele a brát mu kořist, takže Buquoyovy jednotky mohly klidně křižovat krajem a loupit. Oba vyslýchaní důstojníci potvrzují, že někteří čeští obristi se scházeli se samotným Buquoyem a popíjeli s ním. Vrcholem zrady však prý bylo počínání českých velitelů v době bitvy u Záblatí. V závěru svého výslechu uvádějí, že správnost jejich výpovědí může pod přísahou potvrdit více než sto vojáků...