28
vychází 30. 6. 2003

Zpět na obsah         

Hudba


NOVÉ ZVUKOVÉ NOSIČE

Petr Hapka v obrazech

Renomovaná autorská dvojice Hapka - Horáček se alespoň pro letošní rok "udělala pro sebe". Zatímco Michal Horáček připravil album se skladatelem Jaroslavem Svobodou, hudební skladatel, multiinstrumentalista, dirigent a příležitostný zpěvák Petr Hapka pro firmu B&M Music konečně přichystal soubor svých filmových melodií. Je vlastně s podivem, že v éře, v níž se bez mnohdy nesourodého soundtracku neobejde pomalu žádný nový film, Hapkovu službu české (a slovenské) kinematografii dosud až na výjimky cédéčka nezaznamenala.

Petr Hapka (1944) začal psát filmovou hudbu na začátku 70. let, tedy v době, kdy už byl etablován v oblasti písňové tvorby - např. s Hanou Hegerovou, pro kterou napsal její klíčové skladby, spolupracoval už v polovině 60. let. Zkušenosti však měl i z pražského Divadla Paravan, kde dostal první významnou autorskou příležitost (právě pro Paravan zkomponoval Píseň pro Ofélii, Píseň pro Hamleta nebo Obraz Doriana Graye), či z Divadla Za branou, pro které složil hudbu k inscenacím Provaz o jednom konci nebo Zelený papoušek. Od scénické muziky se časem odpoutal směrem k Barrandovu - stal se jedním z nejčastěji využívaných "filmových" skladatelů.

První díl Hapkovy kolekce V obrazech (filmové hudby) přináší především práce pro snímky režisérů Věry Plívové - Šimkové a Juraje Herze. Nabízí se tak dvě výrazné polohy Hapkova rukopisu: potemnělé plochy, podkreslující hororové scény z Herzových syrových pohádek (Panna a netvor, Deváté srdce) střídají bezstarostné motivy a písně z evergreenů klasičky českého dětského filmu Plívové - Šimkové (Páni kluci, Mrkáček Čiko). Posluchači mohou plně docenit, s jakým citem a vkusem Hapka dokázal vyhovět filmovému příběhu ("španělské" rytmy ve snímku Mrkáček Čiko), uvědomí si, jak podstatně jeho hudba ovlivnila celkovou atmosféru filmů Krakonoš a lyžníci nebo Panna a netvor.

Těšme se na další cédéčka tohoto rekapitulačního projektu. Vzhledem k tomu, že mezi Hapkovy nejlepší práce pro film patří třeba hudba ke snímku Dušana Hanáka Ružové sny a také k filmu Kráva nestora české kinematografie Karla Kachyni (nemluvě o spolupráci s Jurajem Jakubiskem), bude odkud brát.

MILAN ŠEFL