Když se v minulosti někde zjevila Bílá paní, zvyšuje to dodnes turistickou přitažlivost takového místa. Podle knížky s názvem Labyrintem tajemna je těch "jejích" míst v naší zemi neuvěřitelných 120.

Jsou ovšem i jiná lákadla, která nás zvláště teď v období dovolených, prázdnin a letního putování přitahují k cestám za rozličnými turistickými cíli. Vábí nás pozoruhodné přírodní útvary, architektonické památky, vyhlášená koupaliště. Místa památných bitev. Různé skanzeny. Území související s bývalým kutáním zlata, případně stříbra, nebo dokonce se stříbrným plátnem = s faktem, že v dotyčné lokalitě byl natáčen ten a ten film.

Ano, údaj o takovém natáčení je pokládán přinejmenším za stejně přitažlivý jako vzpomínky na Bílou paní. Nevím, jak vy vnímáte informaci, že jste právě dorazili do místa, v němž byl natáčen nějaký (pokud možno slavný) film. Na mě to působí natolik sugestivně, že v tu chvíli začínám mít pocit, že i já mám s tím filmem něco společného - a opravdu mám: prostředí, v němž se právě nacházím.

V nejednom tištěném turistickém průvodci najdeme zmínku, že v Telči se točil dnes už kultovní film Až přijde kocour. Na Českolipsku se natáčela Jasněnka a Z pekla štěstí. Na hradě Krakovci vznikala komedie Ať žijí duchové. Kouřim se uplatnila v televizním seriálu Bylo nás pět. Nezapomenutelná Pyšná princezna se natáčela kromě jiného na Panské skále. Slatiňany se uplatnily v televizním seriálu Dobrá voda i ve filmu Smrt v sedle.

Ještě spousta a spousta dalších zajímavých lokalit v naší zemi byla zobrazena při filmovém a televizním natáčení. Tím získaly svérázný punc. Umím si představit, že podle tohoto klíče by se dal sestavit i samostatný turistický průvodce s názvem "Po stopách filmovaných míst". Možná už to někoho napadlo, a jestli ne, tak tímto se pokouším nasadit brouka do hlavy některému z erudovaných filmových odborníků.

V malebných místech naší vlasti se natáčel i nejeden film zahraniční - a je tomu tak i nadále. Například v současnosti se u nás chystá natáčení amerického filmu s názvem Bratři Grimmové; jeho část se bude odehrávat i na Křivoklátě, v okolí Hrubé Skály a na zámku Kačina.

Jsme zkrátka zemí filmovou a filmovanou. Ale abychom nezpychli: podobně jsou na tom i mnohé země jiné. Včetně jižního Tuniska, kde jsem na úpatí Sahary - poblíž Matmaty - slyšel jako jedno z největších vyznamenání tamního území, že právě tady se točil jeden z dílů Hvězdných válek.

Za připomenutí stojí i sláva chorvatských Plitvických jezer. Filmový Vinnetou je proslavil víc než by to dokázala i ta nejvynalézavěji cílená propagační akce nějaké cestovní kanceláře.

Do divákovy paměti se však nezapisují jen krajiny s lákavou a jasnou barevností, jako je území zmíněných Plitvických jezer a jejich okolí. Naopak šedivá scenérie, nevlídné podnebí, vítr a rozbouřené moře tlukoucí do strmých pobřežních skal - to byl rámec Flahertyho Muže z Aranu. Film pojednával o drsném životě rybářů na Aranských ostrovech u východního pobřeží Irska. Byl natočen v první polovině třicátých let minulého století, tedy v době, kdy se obecně ještě necestovalo zdaleka tak často jako v pozdějších desetiletích. Snímek byl pro tehdejší diváky objevem nejen sociálním, nýbrž i zeměpisným.

Ostatně dodnes by otázka, kde leží Aranské ostrovy, byla v soutěži "Chcete být milionářem?" zařazena zřejmě výš než jen ve spodním pásmu otázek do 10 000 korun.

Turisticky pozoruhodná nemusí být jen filmová krajina; někdy stačí plocha sportovního hřiště. V americkém filmu Hřiště snů se postará farmář (zosobněný Kevinem Costnerem) o to, aby na kukuřičném poli vzniklo baseballové hřiště. Film měl premiéru v roce 1989 a ještě téhož roku se přijelo na hřiště v Dyersville v Iowě podívat deset tisíc turistů.

Zmíněné hřiště mělo podle filmu být v Iowě a opravdu tam bylo, takže návštěvníci nebyli zklamáni. Složitější je to u některých jiných filmů, pro něž je příznačný zeměpisný galimatyáš. Například muzikál Oklahoma! se nenatáčel v Oklahomě, nýbrž v Arizoně. Polární scény z filmu Boj o jižní točnu nebyly snímány na pólu jižním, ale poblíž pólu severního, protože tam natáčení přišlo filmaře levněji. Finační stránka zřejmě také přispěla k tomu, že ve Formanově Amadeovi byly některé vídeňské scény natáčeny v Praze.

Vynaložené prostředky zřejmě nedělaly svého času žádné starosti tvůrcům státně produkovaného sovětského filmu Vojna a mír na motivy románu Tolstého. Režisér Bondarčuk tehdy v šedesátých letech minulého století dosáhl dodnes nepřekonaného celosvětového rekordu v množství exteriérů v rámci jednoho filmového díla. Nevylučuji, že mu za nyní vděčí autoři turistických průvodců pro území bývalého Sovětského svazu. Atraktivní údaj o tom, že právě tady - a tady a taky tady - se natáčel film Vojna mír lze totiž uvést u neuvěřitelného počtu 168 míst.

Zmíněné číslo přetrumflo o 28 dokonce i počet exteriérů v americkém filmu, ve kterém se vzhledem k tématu počítalo s množstvím míst přímo celosvětovým. Šlo totiž o verneovský příběh Cesta kolem světa za 80 dní.