Veselí hoši tvoří tuhle hudební formaci. Muziku, kterou provozují, staví podle svých slov na funku a punku. Ale pozor - je to hudba s řádem a v interpretaci ukázněná. Možná až překvapivě, ale určitě ku prospěchu věci. A je to také hudba pestrá. Klasické rockové hudební nástroje (kytary a bicí) doplňují členové skupiny, jak sami říkají, nástroji rockově netypickými, třeba houslemi, trubkou, pozounem, klarinetem, flétnou či fenderpiánem. Sami pak hrají muziku opravdu těžko zařaditelnou; když už jsou donuceni někam sami sebe zařadit, pak do škatulek "popjazzu" a "hardswingu".

Téhle kapele právě vychází nové (a vlastně první oficiální) album. Jmenuje se What a World a vedle angličtiny z něj zní třeba i španělština a čeština. "Když jsme kapelu Eggnoise zakládali, chtěli jsme být slavní a bohatí. Pak přišlo období, kdy jsme chtěli být spíš nenápadní, až undergroundoví, a teď se vracíme k touze po bohatství a slávě. Nic z toho nám ovšem zatím nevyšlo," říkají kluci z Eggnoise. Tenhle druh muziky asi davy příznivců nepřitáhne, bylo by však spravedlivé, kdyby byly kvality skupiny oceněny. Třeba dobrým prodejem alba či návštěvností festivalů, na kterých se během léta kapela objeví. Nejlépe obojím. "Byli bychom rádi, kdyby naši muziku vykrádaly jiné kapely a kdybychom se tak množili," přejí si s nadsázkou členové Eggnoise. Dodávám, že takové muziky, jakou Eggnoise předvádějí, není nikdy dost.

Na své poslední CD zařadilo kvinteto rozmanitý repertoár. Na úvod připravilo Quintetto J. Chr. Bacha, nejmladšího syna J. S. Bacha. Kompozice má kultivovaný a melodický rukopis a v podání dechových hráčů zní zvukově zajímavě. Jako druhou skladbu si zvolili členové kvinteta Divertimento K. V. 213 W. A. Mozarta, který zkomponoval četné skladby pro dechové nástroje. Jednou z nich je právě toto divertimento překypující hravostí a hráčskou bravurností. Další skladbou je Divertimento pro dechové kvinteto, op. 39 brněnského skladatele Viléma Petrželky z roku 1941. Je to příkladná kompozice se smyslem pro ryze instrumentální využití zvolených nástrojů jak po stránce technické, tak i jejich zvukových zvláštností. Jako poslední skladbu si členové kvinteta vybrali Dechový kvintet, op. 95 J. B. Foerstera, jehož jméno mají v názvu. Tato dynamická a znamenitě nástrojově cítěná skladba, která dává příležitost sólově se uplatnit jednotlivým dechovým nástrojům, je příkladem české novodobé tvorby.

Foersterovo dechové kvinteto si je vědomo, že pravidelné setkávání s komorní hudbou je pro jednotlivé hráče velkým a náročným magnetem a tuto skutečnost plně prokázalo v uvedených skladbách, které mají všechny znaky špičkové interpretace.