31
vychází 21. 7. 2003

Zpět na obsah         

Názory, komentáře


TELEVIZNÍ GLOSÁŘ

Osmkrát osm příjemných minut

Česká televize činí dobře, že už léta svěřuje mikrofon ke každodennímu komentovanému zpravodajství z karlovarského filmového festivalu Marku Ebenovi. I letos vtiskl Festivalovým minutám kultivovanost, šarm a schopnost osobitého pohledu. Přitom to má vlastně těžké - laťku si do příslušné výše posunul sám a dost se od něj očekává. (Připomeňme si jen, že to není jen Ebenova laťka; před lety byl znamenitým glosátorem festivalu Miroslav Horníček, a i když se od něj Marek Eben hodně liší co do obsahu, formy i charakteru projevu - ostatně jiný je i festival -, má s ním leccos společného. Především kouzlo vlastní osobnosti, které dokáže uměřeně dávkovat, aniž by přitom zbytečně exhiboval.

Eben je reportérem, vnímavým pozorovatelem a pohotovým partnerem při rozhovorech, jemně ironickým glosátorem událostí i zdrojem zajímavých informací. (Kromě klíčových událostí festivalu jsme si tak např. v rozhovoru s Jiřím Bartoškou připomněli, že zkraje devadesátých let chtěla vláda zrušit karlovarský festival, že izraelský režisér Amos Gitai během tzv. jomkipurské války před lety málem zahynul, a Gus Van Sant, tvůrce Elephanta, vítězného filmu z Cannes, nazval tak svůj snímek proto, že pod původně zamýšleným titulem Columbine, příliš připomínajícím masakr na střední škole v tomto městě, jej nechtěl nikdo financovat.) Festivalové minuty se vyprofilovaly jako hutný obrazový deníček s pevnou strukturou, která "drží" od úvodu až k pointě. Hlavní rozhovor s vybranou osobností se vyznačoval promyšlenými, originálně formulovanými, často až překvapivými a duchaplnými otázkami; tazatel je umí klást tak, že hovor působil lehce, přirozeně, jako by každá věta vyplynula z momentální situace. Do magazínu se vešly také krátké střípky o aktuálních festivalových událostech od vernisáží až ke koncertům a sportovním akcím, malá anketa navazující většinou na něco, co právě zaznělo či bylo k vidění, a jako dodatek kratičká zábavná soutěž pro diváky. To vše okořeněno příjemným humorem a občasnou sebeironií.

Při volbě témat i osobností se autoři téměř důsledně vyhýbali soutěžním filmům - že by proto, aby případný rozhovor či informace neovlivňovaly porotce? Což ale nehrozilo, ti měli už kvůli vyrovnané úrovni filmů věru jiné starosti. Nicméně, osm "čísel" festivalového magazínu bylo vcelku zdařilým nahlédnutím do karlovarského filmového života, určitě působivějším a zábavnějším, než závěrečný večer, který přes světelné, zvukové i "konfetové" efekty - a i přes moderování téhož Marka Ebena - vyzněl na obrazovce dosti bezradně a strnule.

AGÁTA PILÁTOVÁ