31 |
|
Televize |
|
TV TIPY
Pondělí 28. 7. 2003 ČT 2 - 21.40
hodin
Muž bez
kůže
V poloze absurdní černé komedie vypráví
film příběh Edwarda Blise, který se nestane lékárníkem jako jeho otec, ale pouhým
chiropraktikem. Po večerech ovšem žije druhým životem, jako obávaný zápasník v
kostýmu Muže bez kůže. Když vlivem bezohledných machinací farmaceutického magnáta
Stickse Varony přijde o rodiče, ventiluje svůj vztek podložený smrtícími
zápasnickými chvaty nejen v ringu, ale i mimo něj. Bizarní příběh lamželeza s
beránčí povahou (alespoň ze začátku) sice trpí tvůrčí nedotažeností, ale vše
vyvažuje svým výkonem Michael Rapaport. Úlohu tělesně postiženého Varony
ztělesnil známý představitel tragikomických rolí Michael Jeter, který 30. března
2003 podlehl následkům onemocnění AIDS.
Úterý 29. 7. 2003 ČT 1 - 20.00 hodin Čelisti III. Michael a Sean, synové policejního šéfa z Amity, Martina Brodyho - pracují na Floridě v neobyčejně rozsáhlém vodním parku Mořský svět, pod vedením ambiciózního Calvina Boucharda. Jednoho dne se v pobřežní nádrži nečekaně objeví malý žralok. Zaměstnanci chtějí mládě vychovávat pod svým dohledem, jejich pokus se ale nezdaří. Téměř současně je nalezeno tělo muže, které prozrazuje, že pod mořskou hladinou aquaparku je ukryt další, mnohem větší žralok. Od tohoto okamžiku jde o život všech návštěvníků...Středa 30. 7. 2003 ČT 1 - 22.05 hodin Osudové okamžiky Hotel Evropa, Brno 1933V hotelovém pokoji číslo 7 se 31. července 1933 odehrála tragédie, na jejímž konci bylo sedm mrtvých. Dokumentární cyklus o mimořádných událostech uplynulého století se tentokrát věnuje okázalé sebevraždě rodiny, která odpálením dynamitových náloží řešila bezvýchodnou existenční situaci v době hospodářské krize. Rozsáhlý výbuch těžce poškodil budovu hotelu a na dlouho poznamenal život třiceti lehce a devíti těžce zraněných lidí. Čtvrtek 31. 7. 2003 NOVA - 17.40 hodin Antonia 1 /2 Studentka práv Antonia Scherer a její kamarádka Judy si o prázdninách přivydělávají jako paparazzi na francouzském Azurovém pobřeží. Jejich první "obětí" se stane hrabě Leonard Ahrendorff, nejstarší syn bohaté bankéřské rodiny, kterého se jim podaří vyfotit v poněkud choulostivé situaci. Přes toto první nepříliš romantické střetnutí udělá Antonia na Ahrendorffa dojem svou přirozeností, upřímností a svěžestí. Následují další setkání, která nakonec přerostou v citové pouto, když se do sebe Leonard a Antonia zamilují. Jejich láska však velmi záhy narazí na problémy. Režie Jörg Grünler. Hrají Alexandra Kamp-Groeneveld, Kai Wiesinger, Benjamin Sadler, Vanni Corbellini, Bernd Stegemann, Michael Hanemann a další. Pátek 1. 8. 2003 ČT 2 - 22.40 hodin František Čuba vyrostl a padl se Slušovicemi Dobré dokumenty nestárnou, ať vzniknou v jakékoli době a vyprávějí o něčem, co už je dávno pryč. K dobrým dokumentům patří i čtyři roky starý snímek Roberta Sedláčka František Čuba: slušovický zázrak. Už název je přesný a vystihuje podstatu filmu. Ten sleduje jak dějiny slušovického JZD (a na svou dobu to asi zázrak byl), tak i dráhu jeho předsedy Františka Čuby. O obojím se dozvíme spoustu zajímavého. K rozhovoru přemlouval Sedláček Františka Čubu celý rok, možná překvapivě ho pak Čuba ani nechtěl autorizovat. "Když jsme po pětihodinovém povídání skončili, jenom seděl a sám sebe se ptal, proč mi vlastně rozhovor poskytl," vzpomíná Robert Sedláček a dodává, že ho František Čuba v rozhovoru často válcoval. "V mnohých chvílích jsem mu opravdu nebyl rovnocenným partnerem," doplňuje. Snímek vyvolal po své premiéře značný ohlas a mnozí si Roberta Sedláčka brali dost nevybíravě do úst. Režisér se přitom snažil o maximální objektivitu. Na námitku, že ve filmu mluví více Čubových zastánců než odpůrců, kontruje: "Ti, kteří Čubu pomlouvali, říkali všichni totéž. Jejich argumenty přitom byly opravdu prázdné." Ve snímku o muži, k jehož odpůrcům patřili Gustáv Husák i Václav Havel, o době a politických hrátkách v Praze i na Zlínsku mluví celá řada zajímavých lidí - od Čubových nejbližších spolupracovníků přes Milouše Jakeše a Rudolfa Hegenbarta a novináře, kteří o Slušovicích psali, až k chartistům. Zajímavé je například tvrzení Petra Pitharta, že disidenti dokázali o Slušovicích vášnivě mluvit celé noci. Sám Pithart pak své mínění o někdejším symbolu úspěšného podnikání v socialistickém Československu vyjadřuje ve filmu slovy: "Čuba musel skutečný, reálný systém v Československu znát líp, než kdokoliv jiný. To, co dokázal, byla totiž vlastně holá nemožnost." Respekt k Františku Čubovi má i režisér: "Je pro mě fenoménem a zůstává jím dodnes. A to i přesto, co jsem se dozvěděl v průběhu let. František Čuba jistě má své nedostatky, ostatně dělá byznys a byznys je svinstvo, ale rozhodně to není zločinec ani mafián." TOMÁŠ PILÁT Sobota 2. 8. 2003 ČT 2 - 17.10 hodin Napínavé hledání pokladu Na obrazovkách se v poslední době vynořilo několik postarších titulů, které dokládají, jak kašírované a kulisovité bylo pojetí i značně ceněných filmů odehrávajících se v různých exotických krajinách, nejlépe navíc v minulosti. Týkalo se to jak před nedávnem Čingischána, tak nyní dalšího historického filmu Dlouhé lodi Vikingů, též natočeného před čtyřmi desetiletími. I zde uhlazené hollywoodské hvězdy zpodobňují velice toporně divoké, neotesané hrdiny, prožívají dobrodružství utkaná podle hollywoodských konvencí. Ale přesto je důležité, že i tyto snímky můžeme spatřit: dokládají, jakými mílovými kroky se vývoj filmu ubírá vpřed. Snímek nachystal britský režisér Jack Cardiff, jenž začínal jako kameraman a vypracoval se na uznávaného odborníka přes barevné řešení. V dobách, kdy filmový materiál byl dosti necitlivý a vyžadoval hodně světla, Cardiff dokázal vykouzlit podmanivá zátiší. Postupně se dopracoval až k režírování, avšak na tomto poli již tak výrazných úspěchů nedobyl. Když Dlouhé lodi Vikingů připravoval, rozhodl se pro tehdy oblíbené jugoslávské exteriéry (připomeňme si, že v tutéž dobu Jugoslávie hostila i filmaře natáčející sérii mayovek), a poutavým zápletkám vtiskl bezmála pohádkový ráz. Ústřední rekvizitou, kolem něhož se celý příběh točí, je legendární zlatý zvon, přezdívaný "Matka hlasů", který odpradávna toužili získat mnozí vládci, dobrodruzi a mořeplavci. Nikdo z nich ale netušil, kde se zvon skrývá. Snahou naplnit dávné sny je opětovně hnán k africkému pobřeží také vikingský mořeplavec Rolfe. Domnívá se, že právě on konečně ví, kde zlatý poklad může se svými druhy nalézt. Od rodných břehů prchá s ukradenou novou lodí a uloupenou krásnou dcerou vikingského krále. Na nebezpečné, nepředvídatelné cestě musí ale vstoupit na území, které pevnou rukou ovládá muslimský vládce... Jako divoký dobrodruh Rolfe se představí Richard Widmark, proslavený hlavně westernovými úlohami, černošského panovníka ztvárnil Sidney Poitier. (jš) Neděle 3. 8. 2003 ČT 1 - 21.40 hodin Ze života přistěhovalců V americké kinematografii nalezneme řadu filmů, které se zabývají sžíváním přistěhovalců s americkou společností. Vždyť odjakživa byla Amerika snem mnoha lidí, věřících, že právě zde naleznou své štěstí. Pohledy se samozřejmě různily: sahaly od optimistického přitakání až k zobrazení tragického selhání. Postupem let se tříbily i úhly nazírání: přibýval smysl pro současné uplatnění jednou žertovného, jindy vážnějšího postižení rozporů mezi nadsazeným očekáváním a skutečným uplatněním. Působivá tragikomedie Polská svatba sleduje osudy početné polské rodiny, které s šarmem a neutuchající energií vládne krásná matka dospělých dětí Jadiza. Milující, hrdá a vášnivá žena porodila své první dítě v patnácti letech, ale její potomci jsou k ní připoutáni pomyslnou pupeční šňůrou i v dospělosti. Stejně tak jako své blízké, miluje Jadiza život a užívá jej plnými doušky. Rodina jí každý den připravuje plno zážitků. Nejstarší Ziggy zvládá zatím trochu těžko povinnosti novomanžela a tatínka, snacha Sofie by si ještě užívala mládí místo přebalování věčně křičícího dítěte. Mladičká Hala je sice zvyklá na toto emotivní a excentrické prostředí, ale zdaleka ještě nezná svět kolem sebe. Pomalu vylétá z pod ochranných křídel otce Bolka, který je zvláštní kombinací ušlápnutosti a furiantství. Přispěje k tomu i setkání s tmavookým mladíkem v policejní uniformě. Láska se v této rodině ale nevyvíjí obvyklým způsobem. Řídí se instinktem, citem a není v ní místo pro přetvářku. Vše polidšťující je zde posvátné a žádný problém není neřešitelný. S humorným ženským nadhledem a lehkou nadsázku zde scenáristka a režisérka Theresa Connellyová zobrazuje živé a nesmírně lidské charaktery. K tomu přispělo i výborné herecké obsazení. Lena Olinová si zahrála okouzlující matku, Gabriel Byrne submisivní hlavu rodiny pekaře Bolka a Claire Danesová ztvárňuje křehkou Halu. (jš) |