Ne, nebude to dnes o tom, jak putují přes hranice nelegální peníze, nebo jak za hodně velké peníze převaděči dostávají přes hranice lidi, kteří nevědí, kam už se ve světě se svou bídou vrtnout. Nemám na mysli ani spojení peněz a hranic, jak se praktikuje třeba na některých ruských pohraničních přechodech v případě, že je potřeba obejít nejen nekonečnou frontu aut, ale i znuděného a jako zpomalený film jednajícího úředníka. I tady pomáhá nějaký ten peníz k probuzení či alespoň ke zvednutí závory "vně očeredi", tedy k předběhnutí.

Ono spojení peníze - hranice má totiž i podobu dočista jinou. Jde o hranice pomyslné, o ty, které nejsou nalinkované, ale naopak pružné, jak se nám často hodí. Jde o to, co všechno je člověk schopen a ochoten za peníze udělat. Možná si hned řeknete: asi všechno, přece víme, že za peníze je někdo schopen i zabít. To je pravda, ale o takové extrémy mi teď nejde. I když by se tu témat nabízelo nepřeberně, protože třeba před pár dny zveřejnily jedny místní noviny, za kolik je vám schopen například objednaný vrah, nalezený pomocí internetu, zabít nevěrnou ženu. Pro něj je taková hranice 650 dolarů. Pravda, byl to podle sondy novinářů jeden z "nejskromnějších" zabijáků. Jiní totiž za odstranění "klienta" chtěli víc. Třeba i 36 tisíc rublů, tedy nějakých 1100 dolarů.

Ale já chtěl v tomto letním čase připomenout jiné hranice lidského počínání, které mají co do činění třeba se ztřeštěnými letními soutěžemi, jako jsou různé hody kládou, závody s manželkami na zádech a podobně. Právě ty dostávají v sezóně, tradičně přezdívané okurková, víc prostoru nejen na stránkách periodik, ale i na obrazovkách televizí. Vynořují se příšery, množí se podivné kruhy v porostech... (A také je větší prostor pro katastrofy, kterých je možná stejně jako jindy, ale teď se nás jaksi víc dotýkají, když se při dovolených stěhujeme světem.) Nu a za jednu takovou letní okurkovou podivnost považuji třeba to, co je schopen udělat průměrný Rus dejme tomu za 6 000 rublů. Což je asi totéž v korunách. Vězte, že za to je prý průměrný občan Ruské federace ochoten sníst syrovou žábu. Ptali se tu totiž statistici, jakou sumu by si lidé řekli, kdyby měli pozřít kvákavou ozdobu přírody, nikoliv třeba žabí stehýnka, jak to je lahůdkou hlavně ve Francii. A z tisícovky odpovědí lidí na severu Ruska vyšlo najevo, že jejich hranice překonání odporu k obyvatelkám tůní, rybníků a bažin je právě na šesti tisících. Kdybychom si chtěli s čísly pohrát, pak bychom došli k závěru, že průměrný Rus je ochoten za to, aby si vydělal milion, spolykat 167 syrových žab.

Jenomže teď se mi zdá, že od ochoty polykat syrovou žábu za 6 tisíc zase nemusí být až tak daleko k tomu, odstranit nevěrnou ženu za trojnásobek. Ta hranice se mi totiž zdá až moc blízko, co říkáte?